• Kdy pořízeno, nové/bazar, přibližná cena
Koupeno začátkem 022 v Muzikeru v akci a se slevou, něco přes 20 t.
• Na čem testováno
Testováno zatím jen v obýváku na trandových combech Marshall 15W a Laney 30W.
• Základní charakteristika / vlastnosti – v textu či lépe v bodech
Levná verze Gibson Les Paul. Má tenčí tělo bez klenutého javorového topu. Vlepený krk je javor, silný 50´profil. Hardware, zdobení očesáno na minimum ve prospěch nižší ceny. Kobylka jednodílná, ale s vylisovanými "kameny", vysoké polohy ladí na 100 procentních bodů. Kvalitní snímače 490 R+T. Saténový povrch krásně zvýrazňuje poctivý mahagon. Oděrky se objeví, ale to patří k věci. Horní hranu brzy oleštíte rukávem. Paráda. Oproti novým vyšším Les Paulům, které jsou často odlehčeny dutinami, zde nekompromisní mahagonová fošna. A co víc, okem jsem nezjistil slep částí. Působí jednolitě, pecka! Javorový krk mi nevadí, naopak, mám i na SGJ. Uvítal bych namoření odstínem těla, ale nedbám. Ač krátkých prstů, vítám silný 50´krk, základ pevného, silného zvuku. Chválím velké rolny, řemen drží. Přes všechnu úspornost zůstal pickguard. Chválím, jsem beglajtové čuně. Vizuelně mi chyběl štítek R/T, dokoupeno. Podobně s původními mechanikami. Malé rondelky trochu nedospělé. Výměna za Wilkinson, jsou dokonce těsnější v dutinkách, ale hlavně ZLEPŠILY ZVUK ! (ano, tvarem a rozměrem rondelí! Kdo nevěří ať zkusí, mohu poskytnout nahrávku). Po výměně ubylo výšek a kytara se trochu "uklidnila" zpět ke klasickému vyznění.
• Zpracování – například i pohodlnost hraní, praktičnost
Vše v naprostém pořádku. Kytara je jednoduchá, ale kvalitní, nic funkčního není ošizeno. Díky menší váze je pohodlnější než klasické Les Pauly. Konce pražců neřežou, krk rovný, žádné drnčení strun.
• Zvuk
Specifický, zajímavý. I se zavřeným okem poznám Gibson dík přítomným, dřevěným, znělým středům, které z nějakého záhadného důvodu chyběly všem kopiím, co jsem kdy měl. Basů není tolik jako u Standard, Custom, ale jsou tam a určitě výraznější než u sesterského G SGJ. Kytara má mimořádně blyštivé výšky, skoro až fenderovského rázu. Všechny polohy přepínače v pořádku, slyšitelný rozdíl mezi Neck a kombinací. Srovnával jsem jak s SGJ, inovovanou Diamantkou tak s kamarádovým Studiem. Diamant byl nejblíž, ale i on přidával jistou perkusivnost, attack. Special zpívavější a kulatější, přirozenější. Snímače bezvadné, hlasité, prosadí se.
• Spolehlivost, využití
Těžko hodnotit. Kytara je zatím nová, ale nečekám nějakou závadu. Jediná malá výtka je k přepínači. Pružinky jsou měkké a mezipoloha je trochu nestabilní, mírným dotekem se rozepne na jednu, druhou stranu. Rozebral jsem a trochu přihnul, trochu pomohlo.
Využití vidím velmi široké. Je to průsečík středového plechového SG a buldočího drtivého Standardu. Od obou si bere kus toho lepšího a kompilát je univerzální rocková kytara, při jamech s CD s kytarovými bardy hned slyšíte podobné kytarové barvy. Prostě Gibson LP. Od Jazz blues přes hard rock po počátky metalu. Na moderní Nu a Djent spíš ne. Nebojí se ani funkových beglajtů, díky výškovému užšímu zvuku pěkně cinká. Je radost jí brát do ruky, díky (ne)váze a celkové příručnosti.
• Shrnutí
Pozitiva a sociální jistoty. Standard ani Custom to není, ale jinak naprosto dospělá kytara, které smázne nejen většinu (všechny?) kopií, ale tvrdím, že i hodně levnějších G LP s javorovým vrškem. Jednoduchá, ale poctivá, průrazná i zpívavá, barevná tak akorát, žádné epiphoňácké "dolebumnahořecinkamezitimnic". Purista namítne: Special = P90. Ano, to je klasika. Ale jsem od jakživa hambáčovec, takže přede mne prsteníček doleva.