Chtěl jsem si po letech hraní na polomasivní akustiku koupit nějakou elektrifikovanou celomasivní kytaru. Nemám bohužel možnost zkoušet kytary osobně, tak jsem odkázaný na zasílaný "pokus-omyl" od Thomanna...
Po překvapivě dobrých zkušenostech s levnými elektrikami Harley Benton jsem se rozhodl zkusit jejich celomasivní kytary (konkrétně typ CLC-650SM-CE) a proti ní o dost dražší, na netu hodně vychvalovanou řadu Red Label od Yamahy (FGX3, a dokonce i drahou japonskou FGX5). U všech (!) pěti kytar, které jsem zkusil (2x HB, 2x FGX3, 1x FGX5) jsem se setkal s problémem, kterému se tuším říká "vlk" - vždy tón jedné z prázdných strun (tón E u Yamah, tón A u HB) při zahrání jakoby "kopnul" (zarezonoval víc dřevem) a jeho sustain byl kratší (odumíral rychleji až skokově) než u ostatních (basových tónů).V minulosti jsem se s tímhle setkal i u polomasivů (často právě basové A, na mé prastaré Yamaze je to ale např. As). Jen mi přijde podivné, že bych měl 5krát smůlu na špatný kus kytary - a proto se chci zeptat, jestli je něco podobného pro úplně nové/nevyhrané kytary normální, a jestli to u celomasivů postupným vyhráváním třeba má šanci zmizet. Pochopitelně to člověk odpustí celomasivu za 10k spíš než Yamahaze za skoro 40... Ale stejně mi to vrtá hlavou.
Předem díky znalcům dřeva za cenné rady.
