Oblíbená kytara

[Prskyn]

Pekne se to cte... to zase jo. Ale jsem lenoch... ale proklinam te, neb ted mi to neda a bude mi to celej den hucet v palici... jeste ze nemam doma nylon

[himself]

Nylon je must have, i když jsem si to ještě před lety nemyslel. Mám s tím zvukem problém jen když je to úplně zdechlá kytara, nebo příliš necitlivě zesílený piezo zvuk (což mě zrovna u Richarda občas štve). Víc mě baví průraznější falemnco/gypsy/jazz zvuk. I proto mě hodně zaujal nylonový furch se všemi výhodami westernové kytary (14. pražec, úzký krk, radius, atd).
Accc, dík za ty noty, nikdy jsem nezkoušel hrát na kytaru podle not, začnu aspoň tím, že si to vytisknu

[Prskyn]

Nylonka, čili klasická kytara (abych naplnil téma vlákna) byla jednoznačně moje nejméně oblíbená kytara (i když s velkou pravděpodobností příčina vězí v neschopnosti na nylon uspokojivě zahrát - nylonky mi na těch tvrdých polštářcích prstů přeskakují, netrefím je... a možná se ani dost nesnažím, zvuk mi leze na nervy). Rád jsem se klasické kytary zbavil.

[Matěj Rak]

Já zas na nic jinýho hrát neumím. Ale mám španělskou kytaru, která celkem snadno přehraje cokoli. Ty barvy by mi chyběly. Nylonka skrz ten piezzo snímač ale zní strašně, stejně jako když se na ni hraje prstýnkem nebo trsátkem.

[ajdam]

Zde moje favoritka zvaná Hruška. Aktuálně můj nejpoužívanější nástroj.

[Prskyn]

Já zas na nic jinýho hrát neumím. Ale mám španělskou kytaru, která celkem snadno přehraje cokoli. Ty barvy by mi chyběly. Nylonka skrz ten piezzo snímač ale zní strašně, stejně jako když se na ni hraje prstýnkem nebo trsátkem.

Tak piezzo snímač zní vždycky hrozně (pokud neutratíš další tisíce za nějakou sofistikovanou krabičku). Nylon může mít pěknou barvu zvuku, ale najít skutečně skvěle znějící klasickou kytaru se mi nepodařilo (nebo jsem rozmazlenej). Ale třeba Tears of Joy v podání Antoana Forcioneho (Antonio Forcione), toho se nemůžu nabažit. Celé to hraje trsadlem na nylon a výsledek je fakticky nadstandardní
https://www.youtube.com/watch?v=wbsR2NGcL4Y

[Prskyn]

Zde moje favoritka zvaná Hruška. Aktuálně můj nejpoužívanější nástroj.

Pěkné, pěkná leta na desce.

[himself]

To je krásný kousek, takovou bych někdy rád. Klidně tu ze třicítek
Edit: To je na Ajdamova Gibsona.

[Matěj Rak]

Tak piezzo snímač zní vždycky hrozně (pokud neutratíš další tisíce za nějakou sofistikovanou krabičku). Nylon může mít pěknou barvu zvuku, ale najít skutečně skvěle znějící klasickou kytaru se mi nepodařilo (nebo jsem rozmazlenej).
https://www.youtube.com/watch?v=wbsR2NGcL4Y

To je pravda, je to příšerný zvuk a třeba u toho Richarda Smithe je to slyšet vždycky. Nylonka se musí snímat mikrofonem, to se nedá nic dělat. Ony by se tak měly snímat všechny akustické nástroje, ale zrovna tady je to úplně jasná věc. Když je člověk zvyklý na kovové struny, hledá asi U klasické kytary něco jiného a často možná i něco, co tam z principu najít nemůže a naopak. Mě zase chybí kulatost a kultivovanost tónu a vibrata, kterou na kovové struny dosáhnout nelze, nebo to umí maximálně Stochelo Rosenberg. Já jsem zase jen jednou v životě měl v ruce kovovou kytaru, která by mě bavila. Byla to nějaká martinka, mělo to klasickou hlavu jako má klasická kytara, i tvar byl trochu jiný než ty countryové kytary a znělo to nádherně. Zas ovšem nejsem takový magor, abych za kytaru, kterou nepotřebuju, dal těch 60 nebo 70 000 nebo kolik to stálo. Já potřebuju hlavně pořádný basy, kulatý a hutný bez toho kovového cinkání a správně širokej hmatník. Mám kytaru José Maria Vilaplana, která má tu španělskou ráznost a v doprovodech patřičnou perkusivnost, zároveň má ale nosný, silný a krásný tón. Ono se na kovové struny strašně blbě hraje s nehty: jednak to zní moc ostře a jednak se ty nehty hrozně snadno a rychle od drbou. Daleko líp to zní bez nich, jenomže to zase neumožňuje některé techniky, na které jsem zvyklý. Ony se mi vlastně ty kovové kytary zvukově moc nelíbí, snad kromě gypsy-jazzových, na Selmera ale prsty hrál snad jenom Oscar Alemán.

[Ladap]

Na kovový struny se strašně blbě hraje nehty, a občas tak o ně přijdu. Ale to neplatí u elektrický kytary, tam to jde snadno.
Na nylonku jsem hrál roky, a bral jí i mezi lidi. Teď se mi na ní jen práší a ta kytara si to nezaslouží. Jenže jsem to s ní přeháněl, hlavně přes covidový období a tak na ní teď nemám pomyšlení.
Ale miluju zvuk i dotek strun svý ES-335 kytary, ale i svýho telecastra. A nikdy nevím předem, se kterou si zrovna ten večer porozumím.
Ale k tématu - mám oblíbenou kytaru. Celopřekližková country kytara Washburn. Je se mnou už 26 let a je docela těžký na ní hrát. Hodně se vzpírá pod rukama a vlastně ani nevím čím to je. Ale hraje krásně, a nějak jinak než ostatní kytary tohohle typu. A tu si nechám. Taky proto že to je moje první kytara ,byla za moje první peníze a nebyla vůbec levná.

[starypard]

Nylon?
Klasika, na které leckdo začínal .... a na které i třeba skončí.
Mám kolem sebe nylonky již padesát let ... a když bůh dá, ještě pár desítek let budou.
Zrovna teď jsou nylonky na třech kytarách a budou i další.
Nylonky a dutá kytara jsou leckdy první volba, když chceš sobě nebo dámě jen tak zlehka zabrnkat do ouška.
Nebo zhudebnit nějakou báseň (či obrázek).

[Matěj Rak]

To ví každý slušný skladatel filmové hudby. Kdykoliv je romantická scéna, všimněte si, že uslyšíte klasickou kytaru. Jediná druhá možnost, pokud to není kytara, je klavír. Ale kytara rozhodně vede.