Tak jsem se neudržel a koupil Vintage 1 OM-SM za těch 36
Včera jsem se stavil na zkoušku v Modřanech, delší dobu jsem tušil, že by mi to tělo mohlo sednout, třeba i o málo víc, než dreadnought, na který víceméně výhradně hraju hlavně tak nějak ze zvyku, protože jsem dřív o ničem jiném nepřemýšlel. Měl jsem ho v ruce pár minut a úplně jsem zapomněl na dění kolem. Příjemně mě překvapilo, že minimálně na první dobrou nebyl znát nějaký kompromis co se basů týče v rámci menšího těla. Dal jsem si ještě den na rozmyšlenou (slevy mají do dneška), ale bylo rozhodnuto.
Ještě nevim, jak si v rámci svého levelu hraní obhájím dva Vintage Furchy (sice hraju denně, ale není to zas tak dávno co jsem začal hrát a z loňska mám ještě Vintage 1 Dreadnought), nicméně spíš to možná skončí tak, že po čase uvidím, na co hraju víc, a druhého třeba prodám. Nechci, aby se mi tu nějaká kytara válela bez pravidelného hraní, ale zároveň jsem chtěl zkusit rozšířit obzory a mít nějakou dobu ve společnosti OM i D na rozklíčování toho, co mi je bližší. Obecně se sice každé tělo spojuje s jiným stylem hraní, ale nejsem si jistý, že budu kdy hrát tak, abych potřeboval special kytaru pro různé styly, takže tomu spíš nechám čas a uvidím, k čemu budu tíhnout víc. No nic, tolik k mé zpovědi.
guitar.zl píše: 23.06.2024 2:27
Je mi divný, že by Furch nasucho byl "slabší" než nějaký Cort, i když polomasiv. Spíš bych to viděl na léty naučené ucho na nějaký zvuk a tu techniku hry.
Snažil jsem se tu najít vlákno na stejné téma z minulosti, kde taky člověk porovnával Cort a Furcha s tím, že mu Cort zní hlasitěji a tak nějak líp. O měsíc později se pak vrátil s tím, že to fakt byl jenom zvyk na určitý zvuk, a nakonec byl rád, že vydržel u Furcha. Tohle nemusí být nutně stejný případ, ale dal bych tomu čas.
(Ale to je subjektivní názor dřevorubce, co hrál léta na 13! A když dostane do ruky kytaru s 10, uvnitř pláče nad tím blátem.)
