Bummer píše:dfyc: Je smutné, že i kytary musí dodržovat fyzikální zákony, ač tobě samému může praxe připadat jakákoliv. Tělo skutečně velmi silně tlumí, ale ne na rezonanční frekvenci, kde má útlum naopak nejnižší a v souladu s definicí rezonance předanou energii uchovává.
1) V případě té Yamahy je evidentní, že struny nebrzdí žádné elektromagnetické snímače a navíc na všech fotografiích té kytary vidím poměrně silný kus dřeva. Také je za tím určitě hodně počítání, aby to nějak rozumně hrálo.
2) Ano, ano! Kvůli extrémně tenkému tělu bude pohlcovat méně výšek, správně. Díky menšímu množství hmoty je totiž i rezonanční frekvence těla znatelně výše než u LP.
Já bych ze své strany považoval debatu za uazvřenou, Na ten závěr bych si dovolil upozornit jen na několik zcela neodpovídajících tvrzení:
1) Podle tebe tělo velmi silně tlumí všude, jen ne na rezonanční frekvenci. Ovšem z podstaty věci je ta rezonanční frekvence pouze jedna, to je jeden ze základních stavebních kamenů elektroakustiky. Rezonátor samozřejmě osciluje nejen na základní frekvenci, ale i ve velice úzkém pásmu okolo rezonanční frekvence, nicméně s logaritmickým úbytkem.
Tj. tvoje trvzení by vedlo ke stavu, kdy by tělo uchovávalo energii jen ve velice úzkém kmitočtovém pásmu, kde bude kytara velmi silně rezonovat, mimo toto kmitočtové pásmo by docházelo k výrazné degradaci, tj. např. při rezonančním kmitočtu 440 Hz by kytara na volném A hrála jako ďábel, ale tenké e by bylo zcela mrtvé.
2) Pokud by byla tvoje teorie správná a tělo uchovávalo energii v jakémkoliv kmitočtovém pásmu, po utlumení struny by muselo vibrovat dál Ale ono jaksi nevibruje.
3) Tvoje teorie říká, že materiály, které rezonují na nízkých kmitočtech, uchovávají energii právě na těchto nízkých kmitočtech a vice versa. To by vedlo, jak jsem už psal, k absurdní situaci, kdy by materiály, rezonující na hlubokých kmitočtech - tj. řídké a lehké dřevo jako je olše, kterým se nízké kmitočty šíří daloko lépe - produkovaly temný a basový zvuk, naopak husté a těžké dřevo jako je mahagon by produkovaly výrazně výškový zvuk. K tomu však poněkud nedochází, olšové nástroje jsou "jiskřivě výškové" a mahagonové jsou "temně zastřené".
4) Praxe je vždy rozhodující a není závislá na mě. Pokud zde existují desítky tisíc zkušeností s kytarami z nerezonatních materiálů, není to moje subjektivní zkušenost, ale fakt, na kterém se shodlo více než dostatečné množství pozorovatelů.
5) Yamaha silent guitar se zcela objektivně jmenuje takto proto, že v ní skutečně nic nerezonuje a tak hraje velice potichu. Kdyby tam ten tvůj "poměrně silný kus dřeva" skutečně rezonoval, tak to poněkud není "silent guitar". Hlavně jak jsem psal - vyzkoušej, uvidíš, uslyšíš.
6) Mimochodem, buď je tvoje teorie od základu chybná, nebo jsi potenciální milionář. Dovolím si tě citovat k otázce toho, proč nemá akustická kytara takový sustain, jako elektrika: "Samozřejmě proto, že tělo akustické kytary tolik energie neudrží, není to tolik hmoty." Inu, pak by stačilo zvětšit hmotu a výrazně bys zvýšil sustain akustické kytary. Jsou jen dvě možnosti: a) kromě tebe nikoho jiného nic tak převratného nenapadlo, dej si to patentovat a dožij život jako spokojený rentiér b) prostě to nejde, protože tvoje teorie je chybná.
Navýšení hmoty u akustické kytary by nebyl žádný problém, stačí nasílit zadní stěnu, protože drtivá většina zvuku u akustiky je tvořená horní rezonanční deskou (proto se tak také jmenuje) a ozvučnicí.
7) Zkus si něco přečíst o jevu, nazývaném "vlk" neboli "dead spot". Tenhle jev, kdy kytara typicky na oktávě struny g prudce zavibruje a tón velice rychle zanikne, přesně odpovídá definici rezonanční frekvence, která je daná ve velice úzkém pásmu, o tón výš a výš je sustain v pohodě, ale právě na té rezonační frekvenci dochází k silnému útlumu tónu. Je to jednoduše tak, že kytara má rezonanční frekvenci právě na tomhle tónu a okamžitě pohltí energii struny. Tohle je jev známý už desetiletí a na netu k tomu najdeš větší než signifikantní počet zkušeností. Ano, tyhle zkušenosti jsou v přímém rozporu s tvojí teorií.