Anvil píše:Asi je dobré řešit vlhkost vzduchu a kytaru, nicméně zase bych z toho nedělal extra problém.
Vhkost vzduchu pro kytaru je dobré držet na úrovni, která je dobrá i pro člověka. Ono když máš vlhkost 40 nebo na druhé straně 70+, tak se taky nedýchá nic moc (těch 50-60 je akorát).
Chápu lidi, kteří mají drahé nástroje, že nenechávají nic náhodě, tzn. kufr. zvlhčovač apod. (ne že bych si nevážil svého). Ale např. když jezdím k Oldovi Krejčovsovi, tak ten má všechny své kytary ve svém "hracím" pokoji, na stojanech, vedle elektrik i nějaké akustiky (a nejsou to levné krámy) a neřeší vlhkost hi-tek prostředky. Prostě udržuje prostředí, které je příjemné i člověku (a odvozeně i kytarám).
Do prádelny a sušárny kytara nepatří!
To vůbec není o náhodě ani o pocitech.
Pokud kytara má symptomy suchého nástroje, je vlhkost skladování nedostatečná a zvlhčovat se musí. Jinak hrozí prasknutí desky (a že těch desek v paneláku už popraskalo). Stačí náraz třeba v kufru při přepravě a rupne to díky pnutí. Ta deska se zbortí o hezkých pár milimetrů, a na dvou místech se "zalomí", a bohužel po směru let.
Znám ale lidi, kteří zvlhčují kytaru, která by už potřebovala sušit. To je samozřejmě blbost.
Roli ale hraje při jaké vlhkosti výrobce vyrábí, konstrukce žebrování atd.
Už bych nechtěl vidět svýho Martina nikdy ve stavu, jako když jsem se vloni vykašlal na zvlhčování.
Polomasivů jsem měl hodně ( a mám ještě 2), ale nikdy jsem nepozoroval nic, proč bych je měl zvlhčovat.
Celomasivy to potřebovaly (Martin D-28, Taylor DN-3, Furch D-32SM ... )
P.S. Vlhkost doma neměřím - není podstatná - na kytaře vidíš, jestli je dostatečná nebo ne, a ať si vlhkoměr ukazuje co chce, nástroj hovoří.
