ta závěrečná definice je celkem cool. Nicméně jak to chodí, řekněme obvykle (s tím, že každé studio to může mít krapet jinak, záleží na zvyklostech, na možnostech a i vzájemné domluvě zvukař-kapela):
- nahraje se rytmika, čili bicí s basou (dle možností nejlépe do třeba předpřipraveného kytarového doprovodu). Ideálně pomocí sluchátek.
- dál se pokračuje na sluchátka - doprovodná kytara, klávesy, klavír...prostě harmonické části.
- sólová kytara, klávesy, efektové zvuky.
- do hrubého kompletního materiálu zpěv; obvykle nejdřív hlavní linka a do toho vokální doprovod nebo zdvojovačky.
Obvykle se doprovodné linky (zejména kytary) tzv. "zdvojují", čili kytarista se donutí nahrát věc 2x za sebou (co nejpřesněji a nejvíce stejně
). Koneckonců se toto dá dělat i se zpěvem (nebo s některými částmi zpěvu) apod.
Pokud se během natáčení vyskytne myšlenka (dohrávka, FX zvuk apod.), nahraje se to v nejbližší vhodné chvíli.
Každopádně chce to mít perfektně připravený materiál, být dobří hráči (nebo mít dost peněz pro studio či smířit se s myšlenkou ne-úplně-dokonalého výsledku), být maximálně precizní a v neposlední řadě se snažit být co nejvíce komunikativní směrem ke zvukaři (a on vám to s největší pravděpodobností bude i oplácet), takže atmosféra bude veskrze pozitivní, což je při natáčení to potřebné!
Hodně štěstí a nezapomeňte se pak pochlubit
P.
