Zvažoval jsem řadu nástrojů, mezi jinými Roland GO:KEYS, Roland GO:PIANO, Yamaha NP12, Korg i3 nebo Korg KROSS2, plus nějaké samohrajky. Nakonec jsem vybral CASIO CT-S1.

Jsou tři barevné provedení, černé, bílé a červené. Dcera pochopitelně dostala červené. Cena necelých 6000 Kč, hmotnost něco přes 4 kg a velmi kompaktní, tak tak, že nepropadne X stojanem, jak je krátký, ale klávesy mají standardní rozměr. Základní ovládání je primitivní.
Zbytek ovládání je přes nějaké funkční tlačítko a stisk klávesy, což už tak jednoduché není, ale když jsem si nesmazatelnou fixou dopasal funkce důležitých kláves na kryt, tak i to se docela dá. Třeba metronom má své spouštěcí tlačítko. Nastavení tempa 120 se pak děje držením stisknutého tlačítka metronom a stisknutím kláves s významem 1, 2 a 0. Když je na krytu napáno, která klávesa je které číslo, žádný problém.
Takových skrytých funkcí to má docela dost, reverb, ekvalizer, layer, dynamika, sustain a podobně. Dcera z toho potřebuje akorát výběr zvuku, ten metronom a layer a to se naučila ovládat do 10 minut.
Co trochu chybí je split. Nelze od toho samozřejmě očekávat ani žádné doprovody, sekvencer (i tak ale jedno hraní jde nahrát), nepodporuje to přehrávání audio ani midi souborů, což je trochu škoda, aspoň wavy by to mohlo zvládnout. Má to totiž USB port. Ale je asi určen jen pro midi komunikaci přes kabel a pak je k zakoupení USB BlueTooth modul, který zprostředkuje připojení těchto kláves bezdrátově k chytrým telefonům a tabletům. Skrz midi je to možno mimo jiné propojit s výukovým programem od Casia, ale nezkoušel jsem, s PC ani tabletem to propojovat neplánuji.
Zvuků je 61 a jsou ucházející až dobré. S ohledem na cenu bych dokonce řekl, že některé zvuky jsou vynikající. Pa5X nebo Genosu za 100 litrů se to sice nevyrovná, ale třeba zvuk klavíru je příjemný a poslouchatelný a hlavně bezešvý. A to nemají ani některá dražší nástroje a mě to dost rozčiluje. Dokonce i u Pa5X jsem takové zvuky objevil. Na Casiu jsem tedy nezkoušel důkladně všechny zvuky, ale klavír, varhany, smyčce, nějaké synťáky a cinkrlátka byly v pohodě. Hlasitost je vhodná tak akorát do pokojíčku.
To nejdůležitější a nejlepší jsem si nechal nakonec. Mechanika. Tu Casio prostě umí a je příjemně tuhá na poměry keyboardů a tak je při hraní pod lepší kontrolou dynamika. Je lepší než ji má Korg Pa600 a syn tvrdí, že je i lepší, než jakou má Genos, na který musí hrát v ZUŠ. Ale nejen tuhost je její výhoda, také má velmi příjemný povrch, takový lehce zdrsněný. To bude nějaká specialita Casia, protože podobný povrch kláves, možná stejný, má i digitální piáno od Casia PX-5S. To je šikovné, protože díky tomu se na ní nesmekají při rychlé hře prsty. Na to si syn hodně stěžuje právě u toho Genosu, na Casiích a Korzích, co máme doma, se mu to neděje, byť Korg má na dotyk klávesy také hladké.
Na to, že jsem očekával spíše nějakou lepší hračku než hudební nástroj, jsem opravdu překvapen a mohu doporučit. Je to dobrý hudební nástroj. Buď jako první keyboard pro děti (které nechodí do ZUŠ, tam to bez doprovodů nejde), nebo jako v našem případě kompaktní lehký cestovní nástroj na cvičení na dovolenou, tábor, školní lyžák (dcera jede za týden) a podobně. Na pódium to vhodné není a to ani pro děti, má to jen sluchátkový výstup 3,5 mm, žádné paměti pro skladby a při nastavování to pípá
