Tak mě napadá, pokud tě láká ten zvuk plechových jazýčků, skoč si pozítří do hudebnin ještě pro foukačku. Před třemi hodinami jsem opravil máminu půltónovku a už jsem pochopil co s tím, a už mi moje patnáctiletá sestra začala nadávat ať s tím jdu radši do hospody a nedělám kravál doma

Zvlášť když odmítám hrát jednohlasně a na půl dechu, ale pálím svoje odrhovačky tak, že se mi 12/24-dírková čína klepe v ruce (a občas jí zadrnčí páčka registru), a to s dvojhlasy a akordy (částečně proto, že mi občas "ujede huba", a při tahaných tónech bych musel dost tlačit na rty, aby mi to vůbec neprotahovalo okolo). Jenom škoda že se na ní nedají ohýbat tóny, dal bych si blues, ale pozítří běžím pro richterku, ať si taky zahoukám jako vlak

Jen se trochu bojím, že přijdu o (u mě stejně vždy mizerný) hudební sluch, protože dolaďovat to pilníčkem se bojím (navíc sluch potřebuji, trubka nehraje úplně čistě a musí se dolaďovat "hubním bendingem"). Ještě že máma hraje na housle a trpí i při poslechu rádia (ne každý, kdo hraje veřejně, má dobře naladěno), takže tu chromatiku před lety zastrčila do skříně jakžtakž hratelnou.
Asanoth: Proč? Kritizovat rozhodnutí umí každý, každopádně, ač jsem na akordeon nikdy nehrál (dvakrát jsem to minutu zkoušel a pochopitelně to nešlo), pár kamarádů na to docela válí a všichni shodně tvrdí že bez učitele by to asi vzdali, pokud by jim aspoň v hospodě někdo nevysvětlil jako na to (když začínali, ještě do hospody nechodili, možná by v tomto ohledu měl Chlebik výhodu). Kytaristů samouků jsou mraky. A pokud vím (Wanhotten mi to možná vyvrátí, až takový přehled nemám), většina lidí, kteří začali hrát na akordeon později než na ZŠ, mají ponětí o klávesách a o rytmech. Katastrofa byl 19tiletý začínající bubeník, který neumí počítat a občas si v 4/4 přidá pátou dobu, trvalo docela dlouho, než jsme mu to vysvětlili. Hlavně že uměl opapouškovat čtyři rychlé bridge od Slipknotů, ale o dobách neměl tušení. A toho bych v tomto se zrovna docela bál, zatímco u táborákového hraní na kytaru je rytmus poměrně jednoduchá záležitost a pokud se máchá pravačkou dostatečně uvolněně, nedá se v tom tak snadno splést a časem to přejde do krve.