Farmar píše:Zdravim vsechny trubky a trumpetaky.
Taky jsem nedavno zacal hrat na trubku a to uz mi je 38. Takze zacit se da v kazdem veku. Fakt je, ze pred 10 lety jsem asi 2 roky mucil hornu, ale vzdy jsem silhal po trubce. Asi pred rokem jsem koupil na aukru takovy strep, ale ted mam asi 3 mesice Amatku tusim 211. Nova stala i s kufrem 5000,- , takze kdo uvazuje o nove, levne trumpete tak honem. Na jungmannove namesti v praze je jeste (snad) maji. Vzali jich vetsi mnozstvi a proto se dostali na takovou cenu. Jsem s ni max. spokojeny. Dokonce ucitel v LSU jak ji vyzkousel, jel si ji taky koupit. Ja ji kupoval u Kinkala, byla sice o neco drazsi, ale pan, co mi ji prodaval, byl ucitel zrovna na trubku, tak mi ji pomohl vybrat. Super ochotny. Tak tech peti stovek navic nelituju.
Ne ze bych mel cas dochazet do Lidusky, ale manzelka tam uci, tak se znam s jejima kolegama a na konzultaci obcas zajdu. Hlavne ten souzvuk dvou zestu je super.
Resili jste tady tlak na natrubek. U horny jsem netlacil v podstate vubec, ale u trubky mi i ucitel rikal, ze ve vyssich tonech tlak nejaky musi byt. Tak ted nevim.
Ad Vendabenda: nejake natiskove cviceni bych taky bral. Muzeme se spojit pres mail :
vensed@seznam.cz
Jde o to, že bys na nátrubek neměl tlačit úmyslně - v těch vyšších polohách je to reflex, prostě se tomu neubráníš, protože máš pocit, že ty rty neudržíš nebo že ti uteče vzduch okolo (zda se tak stát může, to netuším - zatím jsem to nezkoušel ovládnout do té míry, abych trochu nepřitlačil). Ale nesmí toho tlaku být moc, to si zase musíš ohlídat, musíš se do toho pořádně opřít dechem, to dělá ty mohutné výšky. Jinak gratuluji k dobrému rozhodnutí, po zkušenosti s hornou ti možná bude trumpeta připadat úžasně ovladatelná
Jo a ještě jedna věc: vyzkoušej si pár různých běžně používaných nátrubků, je možné, že ti ta Amati 7C co se prodává s trumpetou nebude sedět. Je to pohodlný nátrubek, to ano, ale dává hráči docela zabrat - Amati totiž používá nějaké podivné číslování a sedmička Amati je jen o chloupek menší než jednička ostatních výrobců. Objemově či nároky na nátisk by to odpovídalo asi 1D. Heavy provedení rovnou zahoď, pokud se ti na trubce líbí ty zářivé výšky. Ač to nevypadá, ta tlustá stěna dost tlumí. Někomu se ten temnější zvuk ale líbí, a je to kupříkladu jeden z mála nátrubků schopných zkrotit slavnou řvavou jazzovku zn. Arigra, kterou kvůli její uřvanosti nikdo nechtěl v orchestru. Já mám bohužel trochu jinou trubku a po sedmi letech soužití s tímto nátrubkem jsem zjistil, že sice může být pohodlný jak chce, ale že právě on mi dost ničí zvuk. Dřív jsem se nad tím moc nezamýšlel, v ZUŠ stačí když tam jsou ty tóny a výraz, a zvuk nástroje se neřeší. Navíc jsem hrál na půjčený poměrně ostrý nástroj. S maturitou ale tato možnost skončila a od té doby jsem odkázán na trubku po dědovi, což je hybrid Arigra/Amati z r. 48. Nejdřív jsem uvažoval o tom, že bych si pořídil novou trubku, ale pak jsem zkusil jiný nátrubek a měl jsem chuť si dát facku. Celou dobu jsem nadával jak ta trubka vůbec nebere výšky, jak je hrozně tlumí, a on je tlumil nátrubek. Heavy verze. Ta klasická verze je daleko pohodlnější co se týče poměru tón/námaha. Pro rty je to úplně stejný nátrubek a pro ucho úplně jiný. Takže pokud máš heay verzi, oporučuji návštěvu hudebnin, na Jungmaňáku je fajn člověk, který se v tom dost vyzná, a i když jsem si nakonec koupil jen foukací harmoniku (na nátrubek, který mi seděl nejvíc, jsem neměl peníze), hodně mi to pomohlo. Vyzbrojen poznatky z 3/4 hodiny strávené s trubkou v obchodě jsem totiž na aukru koupil bazarový nátrubek Zottola 64B a přesně jak jsem očekával, je mi pohodlnější než Amati 7C (a ten mi byl pohodlný už od začátku a pak jsem si na něj ještě dost zvyknul) a je podstatně menší, takže se s ním podstatně lépe hrají vyšší polohy, při zachování mohutného, barevného tónu. Zajdi si na Jungmaňák s tou trubkou a zeptej se jestli by sis mohl zkusit pár nátrubků a i pokud nic nekoupíš, aspoň budeš vědět, co ti sedlo a co vůbec ne, a kdyžtak si aspoň zapamatuješ velikost nějakého nátrubku např. V. Bach (ty nezklamou, ale jsou dražší), a pak podle jiných hráčů používajících stejný nátrubek můžeš odhadnout, co dál by ti mohlo vyhovovat.
levnejsi, ale stejne dobre dusitko neznam.
)
Pak jdeš zpět na nejbližší základní tón. Třeba u C hraješ C'-E'-G'-C"-G'-E'-C'-g-C'. U G bys hrál G'-H'-D"-G"-D"-H'-G'-D'-h-g. Čtvrtka, půlka, celá. Já se tak rozehrávám, když dlouho nehraju. Pak cvičím intervalové skoky, vyberu si nějaký vyšší tón a vždy střídám tento tón a jiný, přičemž ten druhý posouvám po půltónu dolů, tj G"-Fis"-G"-F"-G"-E"-G"-Dis"-G"-D"-G"-Cis"-G"-C"-G"-H'-G"-B'-G"... To se legatem hraje dost těžko, bohatě stačí portamento. Pro začátek klidně i staccato, ale nesmí to být uštěkané.