jen večer když lehnu do postele tak mě občas napadaj krásný kytarový linky, ale jelikož je noc a pode mnou (na palandách samozřejmě) spí ségra, tak fakt nemůžu ke kytaře sednout a nějak si to zaznamenat..a ve dne to dohromady nedám je to asi o fantazii, která je vrozená- prostě je a nebo neni..jinak o tý improvizaci ještě..asi pomůžou pentatoniky, ale to jen co jsem tu viděl na fóru, já tomu ještě nehovim 
kámoš je taky skvělej improvizátor, a do zušky nikdy nechodil- samouk jak vyšitej. pamatuju si třeba že jednou ve škole (do školy jsme kytary tahali často) hrál nádherně a do toho pískal, jindy úplně super blues, vymejšlí i texty..ale (a to se týká muziky, texty si zapisuje) vždycky to zapomene...a tim mě hrozně s**e, protože to je nehorázný jaký nádhernosti on už vymyslel, zahrál a vzápětí zapomněl.KIWI píše:Kamoš je skvělý improizátor.....má to ze zušky - je to tím že zná tu teorii, pentatonika, stupnice apod. Uvidíš, u mě to trochu funguje...
předělat to do mužskýho rodu a podepsal bych se pod to. takhle to mám úplně stejně..i když ty světlý chvilky v noci v posteli..ale stejně pochybuju že bych byl schopnej to "za tepla" přehrát a ještě zaznamenat. takže mám prostě smůluSunLady píše:taky bych chtěla jen tak sednou ke kytaře a hrát co mě napadne, ale mě bohužel nic nenapadá
jasně tekutý dobrý tě naučí improvizovatjenda píše:Žádný stupnice (tj i pentatoniky) nemají vliv na to jestli dokážeš jamovat.
Jednoznačně k tomu musíš mít trošku vlohy a vytrvalost. To samo nikdy nepřijde. Výborný je se sejít s někým ¨kdo hraje a ty se mu budeš plynule zkoušet dostávat do rytmu ať už prstovým nebo jiným stylem.
Člověk navíc musí ztratit trochu zábrany. No a čím člověk ztrácí zábrany?? Trocha něčeho tekutýho dobrýho nebo něco popotáhneš ale u toho já se vždycky spíš přidusil
prdlajz, musíš to slyšet, myslíš, že budeš mít čäs přemýšlet jestli je to G dur či snad v mollech. Protože jestli je to v mollech tak pro tvou info je tam další x variant v jakých stupnicích aiolská, frygická, dorská, lokrycká apodKIWI píše:jasně tekutý dobrý tě naučí improvizovatjenda píše:Žádný stupnice (tj i pentatoniky) nemají vliv na to jestli dokážeš jamovat.
Jednoznačně k tomu musíš mít trošku vlohy a vytrvalost. To samo nikdy nepřijde. Výborný je se sejít s někým ¨kdo hraje a ty se mu budeš plynule zkoušet dostávat do rytmu ať už prstovým nebo jiným stylem.
Člověk navíc musí ztratit trochu zábrany. No a čím člověk ztrácí zábrany?? Trocha něčeho tekutýho dobrýho nebo něco popotáhneš ale u toho já se vždycky spíš přidusil
V jamování to taky musí ladit víš? A právě tahle teorie apod. ti pomůže vědět kde to bude ladit...
nenavazuje na něj ve stupnici, to je pravda - tedy: ne ve stupnici, nýbrž v tónině...jenda píše: prdlajz, musíš to slyšet, myslíš, že budeš mít čäs přemýšlet jestli je to G dur či snad v mollech. Protože jestli je to v mollech tak pro tvou info je tam další x variant v jakých stupnicích aiolská, frygická, dorská, lokrycká apod
Zkrátka teorie je dobrá věc ale to že člověk ví jak jdou po sobě tetrachordy nic ještě neznamená. Krom toho jamovat znamená, že každý hráč navazuje na druhého ne ve stupnici ale modeluje rytmem, technikou hry apod¨.
jen s teorií se to samozřejmě nedá, chce to tuny praxe. ale tuny praxe se se znalostí teorie získají mnohem snáz než bez ní. (můžu se naučit řešení dvaceti kvadratických rovnic jako básničku, ale díky nechci - rychlejší a snazší pro mě bude pochopit, jak se ty rovnice řeší, a pak to spočítat... 
)
Jano nemůžu s tebou uplně souhlasit. Souhlasím s tím, že mnohdy odříkaná teorie je důležitá. Je a velmi, člověk se naučí již objevené.jana píše:jenda píše: prdlajz, musíš to slyšet, myslíš, že budeš mít čäs přemýšlet jestli je to G dur či snad v mollech. Protože jestli je to v mollech tak pro tvou info je tam další x variant v jakých stupnicích aiolská, frygická, dorská, lokrycká
nenavazuje na něj ve stupnici, to je pravda - tedy: ne ve stupnici, nýbrž v tónině...
Jendův způsob jamovaní jde použít v případě, že se hrajou jednoduché, známé, případně předpokládatelné fláky. A stejně si myslím, že i tam se prsty člověka, jehož hraní není podepřeno znalostmi teorie (uváděné při improvizaci do praxe), ubírají vyšlapanými cestičkami a že po půlhodině poslouchání takové "improvizace" by člověk prohlásil, že to zní všechno stejně. Nevím, rád bych se v této věci spletl, ale improvizace je podle mne vyšší level kde bez znalostí člověk může maximálně paběrkovat. Teprve až se teorie propojí s praxí, otevřou se dveře a člověk místo omílání svých nejlepších natrénovaných rychloběhů začne při improvizaci vyjadřovat své emoce a komunikovat prostřednictvím svého nástroje s ostatními spoluhráči.Honza Žamboch píše:"No, musíš to slyšet"... Docela jste mě tu při pondělním ránu rozesmáli. Jsou-li mezi vámi takoví muzikanti, kteří při hraní přesní ví, jak který tón zní, aniž by šáhli do strun, pak chápu. To se to jamuje. My ostatní ovšem musíme drtit stupnice, mody, obraty akordů, abychom si mohli alespoň trošku brnknout s mistry...
ale hodne pravdivy, ale myslim si ze clovek ktery nezna aspon castecne stupnice, a nebo presne nevi ktery ton na hmatniku sedi ke konkretnimu doprovodu nema sanci slusne improvizovat, pokud teda nemluvime o cloveku ktery ma absolutni sluch a vynikajici smysl pro hudbu ktery jak si tu rekl vi jak ton zni jeste nez ho zahraje. ale takovych lidi je velmi malo bych rekl a taky je za tím na 100% hodně dřiny.Honza Žamboch píše:"No, musíš to slyšet"... Docela jste mě tu při pondělním ránu rozesmáli. Jsou-li mezi vámi takoví muzikanti, kteří při hraní přesní ví, jak který tón zní, aniž by šáhli do strun, pak chápu. To se to jamuje. My ostatní ovšem musíme drtit stupnice, mody, obraty akordů, abychom si mohli alespoň trošku brnknout s mistry...
