necibici píše:Zdravé sebevědomí je dobré,ale nesmí se to přehánět.Určitě si najdi někoho zkušenějšího a nech si poradit,co děláš špatně atd..Fakt hodně dobrý je v duchu,nebo polohlasně si říkat doby: prv-ní,dru-há,tře-tí,čtvr-tá a samozřejmě zkoušet s metrem nějaký určitý tempo,třebas já měl hrozně dlouho oblíbený 130

.
Zkoušej nejdřív skladby v pomalejším tempu,tohle je moje srdcovka..
https://www.youtube.com/watch?v=1wQJiZoBNdY
Souhlas, počítání je dobrá věc. Hlavně proto, že se mozek naučí dělat dvě a víc věcí najednou

Já osobně mám oblíbené tempo 120 (i když šestnáctiny v klidu hraju 140 - vím nic moc, ale pokud se vezme v úvahu, že hraju 16měsíců, tak myslím že to není až tak zlé).
Mě pan učitel jako první skladbu dal na vyzkoušení hraní s hudbou tuhle:
http://www.youtube.com/watch?v=7QU1nvuxaMA ale to samozřejmě není pro někoho kdo hraje 3 roky.
No a k hraní, musím říct, že ta cvičení co sem dal pehve jsou bezva, bohužel mi to ukázalo jak hrozné mám ruce

Na druhou stranu, psychicky mě moc podpořilo když vidím že i ostřílení hráči se tu přiznávají, že zrychlují jen pomalu. Takže moje trápení s koordinacemi a akcenty konečně dostalo trošku méně bolestný nádech, zpomalila jsem a v klidu týden pilovala. A kupodivu... pomohlo to

ne že bych zrychlila, ale je to hraní takové jistější.
No a pokud bych mohla něco poradit i já, mám tip ohledně hraní z not.
Občas když se snažím pilovat něco jako ty akcenty, začne mě to nudit. Začnu u toho usínat. Takže jsem změnila taktiku.
Místo abych četla řádek po řádku, hraju třeba jen poslední dva takty každého řádku a beru je odzdola nahoru a potom zase zpět.
A potom když už mě nebaví ani takovýhle výběr, skáču očima náhodně na takty a snažím se to stíhat číst a správně hrát. Efekt je ten, že vydržím danou úlohu cvičit déle a víc se na to soustředím.
Zatím mě to sice u obou verzí akcentů donutilo zpomalit ale pokaždé to ve výsledku znamenalo zlepšení a navíc mě to bavilo.
