kombo od mmjuz

[Fořt]

natural úprava se mi líbí, nelíbí se mi retro součástky.

Teslácké (sovětské či jiné RVHP?) kondíky a odpory? Důvod? Vysychání elektrolytů? Řekl bych, že si jejich kvalit mmjuz hlídá …
Edit: Trevor byl rychlejší ...

[Trevor]

třeba ty modrý vn ERO mám hodně rád, už kvůli tomu odstínu : )

[cherreda]

Když už jsme v tom představování Milanových lampových dětí, tak se teda přidám.
Mám už cca od jara již jím inzerované kombo. Zovu ho Dubček, neb je celé dubové s natur úpravou. Vypadá prostě náááádherně
K technikáliím:
25W, 2x 6L6 ve skoro Áčku, lampový usměrňovač GZ34 a několik ECC lamp. Už si nepamatuju který. Ale jsou tam perly. Např lampa EF806 a v invertoru 6SL7. Je stavěný jako dvoukanál a oba jsou ultra čistý. Jeden je tedy spíše takový Hi-Fi (s dobrým reprem super na akustiku) který nekreslí skoro až do konce a druhý prostě můj oblíbený Blackface. U toho je ještě přepínač na zkreslení, kdy jde ten kanál mnohem dříve do zkreslení, které je takové Fendří, tweedové, trochu skleněné. Primárně ale má hrát čistý zvuk a to dělá opravdu znamenitě. Repro je tajemství a kvíz pro ostatní Sice jsem ho teď nahradil Jensenem Tornádo, ale hrál parádně a mám cukání ho dát zase zpátky. No, ještě uvidíme.

Mohu se zeptat, jaká zhruba vychází cena podobného komba?
A nebo dokonce existuje orientační ceník?

[mmjuz]

Ano, ano, svitky Roederstein ať už modré, nebo žluté, to je klasika. Na Ebay občas za nehorázné ceny, hlavně hifisti po nich pasou, pro jejich minimální zkreslení. To takové Orange Drop se svou výraznou druhou harmonickou, konstrukce určená do DPS, to je panečku pecka. Borci nakoupí z Číny, roztáhnou tomu nožky, aby jim kondík vyšel do oček, pryskyřice kolem vývodů popraská, dovnitř se natáhne atmosferická vlhkost a už takhle mizerná kvalita ještě rapidně klesne. Ale má to echt mojo a kurwa to hraje!
Noc33, už jednou jsem Tě upozorňoval, že nemáš používat do těch svých efektů mizerné poty Alpha, ale lehce si připlatit třeba za Bourns. To ses panečku čertil. Má smysl Ti něco vysvětlovat? Každý sám strůjce svého štěstí.


Cherredo, ceník pochopitelně neexistuje. Tenhle případ byl zvlášť komplikovaný, páč Lachim si dodal 3ks reproduktorů, jeden jsme použili, další jsem si nechal a domluvenou cenu ztrhnul z ceny komba a třetí si odvezl. Nicméně, i kdybych k tomu cenu reproduktoru ( Fane Sovereign 250 ) připočetl, pořád to je dost pod 30 000,- Kč.

[noc33]

třeba za Bourns. To ses panečku čertil

nečertil, jen jsem napsal, že nemají všechny hodnoty používané do efektů, navíc ty větší mají příliš lehký chod, pár jich samozřejmě mám, že Alpha není žádná top kvalita pochopitelně také vím. Ad RVHP, nemám nic proti ruským odporům a odporům od Tesly ( tr193-191), ale Tesla elektrolyt no nevím, po té době.

[cherreda]

Nicméně, i kdybych k tomu cenu reproduktoru ( Fane Sovereign 250 ) připočetl, pořád to je dost pod 30 000,- Kč.

Ok, takhle stačí, díky.

[Lachim]

kouká, že kvíz už byl vyřešen
Po té úpravě je to guitar repro jak sviňa. Je trochu plošší v místě hrbů běžných kyt. reproduktorů. Takovej trochu hifi, že co se zahraje vlastně i zaharaje Což někomu nebude libé. Třeba Celestioni mají ty hrby i 10dB (proto jsou tak jedovatý). A protože Fane má rezonanční kmitočet kolem 50Hz, tak super basuje a připadá mě, že jde i o něco víc do výšek (myšleno rozsah nad 5kHz). Proto jsem dal nyní Jensena. Ten tam trochu ten hrbík má (jakoby víc prolézá kapelou), ale přijde mě míň basující a s menším tělem. Taky hůř hraje akustiku (na prvním aku kanále Dubček) než to Fane. To aku umí super. fANE Je vlastně mnohem originálnější a univerzálnější.

A takto vznikají legendy

[mmjuz]

nečertil, jen jsem napsal, že nemají všechny hodnoty používané do efektů, navíc ty větší mají příliš lehký chod, pár jich samozřejmě mám, že Alpha není žádná top kvalita pochopitelně také vím. Ad RVHP, nemám nic proti ruským odporům a odporům od Tesly ( tr193-191), ale Tesla elektrolyt no nevím, po té době.

Když chceš lehký chod, koupíš verzi "soft", když chceš tuhý chod, koupíš verzi "hard". Nemáš o Bourns evidentně přehled, máš se ptát.
Zrovna Tesla TR 191 jsou hodně mizerné a já se jim vyhýbám. Doporučuji Ti totéž. Už se to tu v nějakém vlákně mihlo. Výrazně lepší jsou TR 161, které na pohled vypadají stejně, jen jsou o level výš.
Tyhle věci je potřeba se naučit, pak můžeš používat RVHP jak o život a nemusíš se ničeho bát. Krom toho zrovna Roederstein, nebo Siemens byla spíš druhá strana opony, než RVHP.

[jurator]

Elektrolyty od Tesly, obzvláště některé řady, jsou na po naformování excelentní i po těch desítkách let. Co jim chybí k dokonalosti, je nízké ESR, oproti moderním značkovým kondům. Low ESR ale není v lampáči potřeba, a už vůbec ne, když jsou stavěné jako P-t-P.
Mně se na tom vnitřku nelíbí takový divný amaterizmus, nesourodost, nepěkně ohnuté vývody, jejich délka a rozložení součástek. Jako by ten zesík byl poskládaný z materiálu, co zbyly v šuplíku, takový funkční low cost, co dá minimum práce.
Nevhodné zemnění, zbytečně předimenzované rezistory, nesourodost, kolik je tam použitých typů rezistorů? Levná mechanika, úhelníky, dlouhé šroubky, vnitřek by šel ještě trochu učesat.
Vývody těžších součástek (C a R) se můžou časem utřepat, sluší se je přilepit, to je obecná nevýhoda ptp.
Jaké je napětí na těch nezaizolovaných fastonech, když je síťový vypínač v poloze OFF a kabel v zásuvce?
Tak buď zaizoluju všechno kam se dostává síťové napětí a nebo nic Co když to otevře zapojené do sítě nějaký amatér, který si tohoto hned nevšimne?

[noc33]

Nemáš o Bourns evidentně přehled

přiznávám, že neznám kompletní nabídku, ale jen to co mají Banzaimusic, nikde jsem nenapsal, že Roederstein je RVHP nebo špatný. Někde jsem kdysi koupil modré zlacené odpory taktéž od Tesly, tr163?

[mmjuz]

.
Nevhodné zemnění

Začnem tíhle. Pouč mě, teoretiku.

[mmjuz]

zlacené odpory taktéž od Tesly, tr163?

Hm, úzké dlouhé tělo. Vynikající. Také jsem je měl v různých hodnotách. Zbývá mi tu posledních pár kousků

[jastud]

Elektrolyty od Tesly, obzvláště některé řady, jsou na po naformování excelentní i po těch desítkách let. Co jim chybí k dokonalosti, je nízké ESR, oproti moderním značkovým kondům. Low ESR ale není v lampáči potřeba, a už vůbec ne, když jsou stavěné jako P-t-P.
Mně se na tom vnitřku nelíbí takový divný amaterizmus, nesourodost, nepěkně ohnuté vývody, jejich délka a rozložení součástek. Jako by ten zesík byl poskládaný z materiálu, co zbyly v šuplíku, takový funkční low cost, co dá minimum práce.
Nevhodné zemnění, zbytečně předimenzované rezistory, nesourodost, kolik je tam použitých typů rezistorů? Levná mechanika, úhelníky, dlouhé šroubky, vnitřek by šel ještě trochu učesat.
Vývody těžších součástek (C a R) se můžou časem utřepat, sluší se je přilepit, to je obecná nevýhoda ptp.
Jaké je napětí na těch nezaizolovaných fastonech, když je síťový vypínač v poloze OFF a kabel v zásuvce?
Tak buď zaizoluju všechno kam se dostává síťové napětí a nebo nic Co když to otevře zapojené do sítě nějaký amatér, který si tohoto hned nevšimne?

Jedinny s cim se da souhlasit je ta izolace fastonu. Zbytek zni jako slint od nekoho, kdo by to taky chtel tak umet, ale neumi to. Mam jeden Milanuv aparat, elektrika je udelana krasne, pohledove veci taky, mechanika co neni videt krasna neni zato je funkcni. Zemneni je zjevne udelany radne - a/ aparat VUBEC nebrumi, b/ elektrorevizi prosel s prstem v nose.

Edit: ani ty fastony ne...

[Lachim]

Tak určitě jde stále něco zlepšovat. Otázka je ale, jestli to stojí za tu námahu. A když to bude jak podle pravítka, tak myslím, že na zvuku by to nebylo poznat
A špatný zemění se pozná tak, že to brumí,ne? A Dubček je ticho, jak lesní palouček (leda když nahulim singly, ale to je jiná kapitola).
Ale Jurator může ukázat nějaký svůj výtvor. Třeba si všichni sedneme na p***l

[Kinx]

me se to kombo hrozne libi. Uplne ho vidim a slysim u nas na klavesy, tam by podle popisu i sedelo zvukove. Krasny rozmisteni soucastek nedokazu ocenit, na prvni pohled to vypada precizne a verim, ze to vydrzi ledacos (kamarad ma starsi Milanuv aparat - hlavu + 2x12 a je to tank).

[Pikus]

Stavěl jste někdy kombo na "vrabčáka" (ptp)? Není to tak úplně sranda, je to hodně pracný a výsledek nikdy nebude tak pěknej jako s DPS nebo na pájecích bodech. Ale výhodou oproti DPS nebo pájecím bodům je to, že ta součáska může být přesně tam, kde je potřeba, čímž se minimalizuje délka zemních i signálových cest. To se projeví právě tím, že aparát nebrumí.

[jurator]

Pikus: Souhlasím, tak proč je v Dubčeku třeba vstupní odpor na zem udělán takhle, když mohl vést úhledněji napřímo (zkrátit vývody)?

Když aparát brumí, tak je zemnění udělané totálně prasácky. Zemnění má vliv také hlavně na stabilitu zesilovače.
Nedivím, se že to nebrumí, tohle není žádný highgain, nemá na něm co brumět. Neznamená to ale, že nejde udělat zem pořádně.
Jedno ze základních pravidel je, že se zem jako signál nikdy netahá po kastli. Druhé je, že silová a signálová zem mají být oddělené.
Vstupní jacky - 2 separé GND body. Kondenzátor korekce vstupu 1 zemněn do gnd bodu vstupu 2. Třetí GND bod na kastli pro korekce 2 vstupu. Čtvrtý u výstupního jacku. Pátý u zdroje. Šestý v předzesilovači. Sedmý u vstupu2. Milane, proč je to zemnění tak udělané? Nejsem teoretik, jak vidíš, tak podle dotazů se v aparátech docela prakticky vyznám.

Ad nezaizolované fastony - podle normy pro spotřebiče třídy I. může být síťový přívod nezaizolovaný, takže zkušebnou to projde, bezesporu, pokud je mechanika udělaná alespoň v IP2X a pokud projde na zkušebně testem vodivého pospojování. Otázka je, proč jsou tady zaizolované jenom některé síťové části?

A ta bastl deska s balančníma odporama na žhavení? DPS zařezané křivě? Šroubky do DPSky se zápustnou hlavou?
To jste proboha viděli kde

Přitom stačí odpovědět. A nevím, nebylo místo, šetřil jsem čas, peníze, protože se mi to rozmístění líbilo, protože jsem nad tím nepřemýšlel... vždyť tohle jsou taky odpovědi a přiznání dělá člověka člověkem, tady nejde o žádnou perzekuci.

Lachim: Pro moje aparáty můžeme udělat separátní vlákno a řešit je tam, sem to nepatří. Rád odpovím na všechny otázky a vysvětlím, proč je která část zesíku tak řešena. Na co vysvětlení mít nebudu, tak přiznám, chybu. Přece jenom jsem toho nepostavil tolik (4hlavy) a tehdy, když jsem stavěl jsem neměl zdaleka takové znalosti jako teď.

[mmjuz]

Izolované by měly být spoje na primární straně transformátoru, na sekundáru už to dle norem vůlbec není nutné. U těch fastonů přepínačů Apem je to blbý, páč tam jsou pro mne neužitečné volné kontakty. Nicméně vyhlášku 50 to splňuje, protože proti úrazu je to zabezpečeno nevodivým krytem (dřevo), tedy není nutná dvojitá, či zesílená izolace, vše ostatní na primární straně trafa mám zaizolované, už kvůli vlastnímu bezpečí při práci. Pakliže by Lachim požadoval zaizolování nepoužitých fastonů, klidně mu tam nějakou šprcku natáhnu a zahřeju. Ale to nebezpečí úrazu na sekundární straně, na které už norma nemyslí, protože se asi s lampama v dnešní elektrotechnice nepočítá, je mnohem vyšší.

Ad. zemění. Je vidět, že opravdu klasické lampové koncepce neovládáš. U těchto konstrukcí se vůbec zem nerozděluje na silovou a signálovou. Pro pána krále, proč taky? Naopak proti Tvému tvrzení je zdaleka nejvýhodnější použít kastli jako zemnící sběrnici. Proto se šasí dělá běžně z barevných kovů - hliník, nebo častěji nerez, ale viděl jsem i měděný plech. Je to právě z důvodu dobré vodivosti. V podstatě se tenhle systém vyvinul už v 50. letech a do dneška je nepřekonaný. Dělají to snad všechny tzv. boutique firmy, bývá to v těch hand made reissue modelech a pod. Je důležité svést veškeré země s vysokým potenciálem do jednoho bodu a to buď na "mínus" kontakt u prvního elytu, či do jeho těsné blízkosti a v tomto bodě udělat co nejkratší propojku na kastli. Vlastně v tomhle bodě musí být vešlkeré středy symetrických vinutí sekundáru trafa, případně umělý střed pro žhavení, o kterém se zmiňuješ ( holt Hammond u svých síťových traf pro Deluxe Reverb nemá vyvedený středu 6,3V, proto je dobré udělat umělý, abych se vyhnul brumu ze žhavení), dále tam připájím zdroj předpětí a pochopitelně sběrnici na které jsou nasázeny filtrační elyty. Zbývající země se potom připojí co nejkratší cestou přímo na šasí. Tím se právě eliminují rizika rozkmitání signálu ( to zmiňuješ ), např. dlouhými dráty od katod a další nebezpečí. Tady to je ta nejsnažší cesta, jak zajistit stabilitu a vyhnout se problémům s brumem a to, že lampové aparáty i těch nejjednodušších koncepcí v SE verzích jako je Champ, VOX AC4 a podobné běžně na trhu dodávané dost často opravdu slyšitelně brumí, je neoddiskutovatelný fakt. Ač tam to bude spíš ojebanými zdroji anodového, než blbým zemění.

Rozdělení zemí na výkonovou a signálovou je záležitost úplně jiných konstrukcí, tedy modernějších.
To je věc, která mě v současnosti nezajímá.

Pokud Ty to děláš jinak než já, ještě není důvod, abych tvrdil, že to děláš blbě. Neznám Tvé věci, pro mne to není tak důležité. Jedu si svou cestou. Problémy pro mne představuje spíš dostupnost kvalitního materiálu, než vlastní způsob zapojení. Reklamace nemívám. Kdybych si mohl někde nakoupit např. výše zmíněné modré MKP svitky axiály Roederstein ve všech potřebných hodnotách, neváhám a beru je, stejně tak bezšumové odpory z nemagnetických materiálů, třeba MLT. Jenže to už na trhu není, tedy improvizuji a hledám to nejlepší i od jiných firem a pak to mám holt barevnější. Nevadí mi to a ani si na to nikdy nikdo nestěžoval. Číně se vyhýbám jak jen to jde, ovšem třeba sokly oktal už jsou na trhu pouze jen čínské a tak nezbývá, než nějaký ten Belton a pod. prostě použít. A to mě sejří mnohem více, než pestrobarevná bižuterie.

[simiruz]

Když jsem dělal upravenou kopii JCM800, dělal jsem to klasickým stylem zemnění, jak popisuje mmjuz. Všechny jacky byly kovové a vše jsem uzeňoval přímo na šasi - dělalo to docela bordel (byla tam i smyčka). Předělal jsem zemnění na sběrnici s připojením na šasi v jediném bodě a bylo to o dost lepší.

U starých zesilovačů, které mají 1-2 zesilovací stupně a jsou úplně tiché, není důvod to dělat jinak než klasickým způsobem jako mmjuz.

[jurator]

Milane, vyhláška 50 nepojednává o konstrukci zařízení, ale o odborné způsobilosti (osob) v elektrotechnice.
Pro kytarové zesíky se vychází z norem ČSN EN 61140 a ČSN EN 60335 (nepodstatné).

Izolované by měly být spoje na primární straně transformátoru

Měly by? Tak buď to vím nebo ne, je to dost podstatná věc.
U zařízení třídy ochrany I nemusí být izolované. Ochrana je zajištěna základní izolací (kastla) a ochrana při poruše ochranným pospojováním a auto. odpojením od zdroje. Přídavná izolace na primární ani sekundární straně být nemusí, ale pro bezpečnost je samozřejmě vhodná. To, že není izolace definovaná pro sekundární stranu, to nemáš pravdu. Definovaná je, ale pro jinou třídu ochrany.
Krásný příklad:

VOX AC30 1964
Kolik je tu GND bodů na kastli? Kolik je tu izolace na primární straně?

Střed žhavení je jasný, balanc rezistory nám tu vysvětlovat nemusíš. Nejde mi o funkci, ale vzhled té malé destičky

Je důležité svést veškeré země s vysokým potenciálem do jednoho bodu

U zemnění nejde o potenciál, ale o proudy, které zemí tečou. Ať máš sebevodivější kastli, pokud taháš silové a signálové země společně přes ni - vždycky na ní silové signály způsobí úbytek napětí (ss i st podle vybuzení), který pak vstupní obvody "vidí" a zesilují, to způsobuje nestability a nechtěná zkreslení.
Jak jsem psal, u zesilovačů s nižším ziskem to tolik nevadí, ale i tak to jde udělat trochu elegantněji a ne naje*at 7 gnd bodů kam se mi zlíbí. Že tě "modernější" způsoby nezajímají, to je sprostý alibismus.

To s dostupností materiálu beru a chápu, do podobných konstrukcí se shání matroš sakra těžko za rozumné peníze. Co je tady použité za výstupák?