Jak překládat z a do angličtiny názvy akordů

[jung]

Kdo zná přesný překlad anglických názvů akordů v angličtině?

Je například C major totéž co C dur?
Co znamená E Flat
Je emi (E minor)
atd...

J.

[MartasK]

dur .. major
moll ... minor
is ... sharp
es ... flat

[jung]

Vřelé díky. J.

[vasekh]

Ještě dodám, že B anglicky je H česky.

[starypard]

Ještě dodám, že B anglicky je H česky.

Ku této trivialitě jen perličku, již méně známou, resp. méně "si uvědomovanou". Stupnice začíná tónem A (dle kterého ladíme) a jde o posloupnost abecední ABCDEFG. Označení B je tedy logické.

[Čavli]

Ještě dodám, že B anglicky je H česky.

Ku této trivialitě jen perličku, již méně známou, resp. méně "si uvědomovanou". Stupnice začíná tónem A (dle kterého ladíme) a jde o posloupnost abecední ABCDEFG. Označení B je tedy logické.

To se učí už někdy v přípravce hudební nauky ...
Zajímavější je proč to tak nezůstalo.
Později se totiž začalo používat "B" pro naše H, a v přeladění (Fdur a módy) "b" pro naše B. A když se potom označení "b" stalo obecnou značkou pro snížení jakéhokoliv tónu, je logické, že B se už nehodilo, protože mělo 2 významy a dělalo v tom zmatek, a co bylo další na na řadě? H.
Anglosasové byli vždycky zaostalejší, tak mají "B s béčkem doteď" ... I když oni mají to svoje "flat", takže se jim ty "béčka" nepletou.

[Dion Spiri]

OuOu - zaostalost anglosasů je příčinou? To se vykládá na jaké hudební akademii? Vždyť zemí, které používají řadu ABCDEFG a je naprostá většina a naše "H" používají dále jen na Slovensku a snad kdesi v zemích bývalé Jugoslávie. (a ti ostaní a to - pozor - včetně ruštiny jedou přece na solmizaci z italštiny C#dur C sharp major "Do diez mažor") To s tou zaostalostí je až na hraně s domýšlivou nabubřelostí. Ten problém je uplně jinde. Slyšel jsem uplně jinou legendu, související se způsobem zápisu notového zápisu ve středověku, kdy jak známo se používaly dva rozdílné tvary pro tutéž notu "B" dle harmonického kontextu - B rotundum snížené a B quadratum natural čili velká sekunda od A (úmyslně se vyhýbáme slovu Há aby bylo jasné ktereé B je které), vinou opisovačů se mohlo hranaté B a jeho nedbale nedotažené "bříško" jevit jako H navíc umocněno druhem zvláštního písma které se v Evropě používalo - švabach. A mimochodem, to s tím abecedním názvem tónů je docela zásah do černého, kdyby se původní řecké módy, nestavěly sestupně, protože to je správný směr mnoha stupnic - shora dolů. ta aiolská řada se zpívala sestupně, takže abeceda neabeceda, dle našeho současného trendu ji učíme děti pozpátku, nejdříve nahoru a sekundárně dolů. K tomuto pořadí není pražádný důvod ani na piano ani na dechové nástroje.

[Asanoth]

Označovat notu H jako H je německé/rakouské názvosloví, žádné "na Slovensku" . Používá se v Německu, celé střední Evropě, valné části jihovýchodní a východní Evropy - a to včetně přinejmenším části Ruska a v severní Evropě (Skandinávie).
B se používá v anglosaských zemích. Použití H jako sedmé noty stupnice C dur je doloženo od 16. století - tedy v době, kdy Anglie byla skutečně kulturně i ekonomicky zaostalá země a ve zbytku dnes anglosaského světa ještě běhali jen Indiáni a bizoni (ani jedni už tam teď neběhají :-/ ).
V jižní Evropě se používá pro tuto notu název "Si" (sedmá nota durové stupnice do).

The first seven letters of the alphabet were initially sufficient to denote the clay stock used in the Middle Ages, with A naturally followed by B. At the latest in the 11th century with Guido von Arezzo, a division of the tone B into a higher (b durum) and lower variant (b molle) was established, which in the script is represented by an angular ♮ (b quadratum) and round ♭ (b rotundum) Form of the letter b were distinguished. From the b quadratum the today's final sign and the cross emerged, from the b rotundum the accidentals became b.

Because of the visual similarity of the b quadratum with the letter h and the consequent use of the printing type h for the b quadratum, in the 16th century in Germany as well as in Scandinavia and in the West Slavonic region the designation H was used for the 7th level of the since Zarlino (1571 ) standard scale beginning with C.