Klasická kytara domácí výroby - prosba o posouzení

[michalfabik]

Ahoj, toto je moje první akustická kytara a druhý akustický nástroj vůbec (první bylo ukulele). S výsledkem jsem spokojený (jakkoliv při bližším pohledu působí zjevně amatérsky), ale protože jsem naprostý samouk, rád bych jej dal k posouzení klasickému kytaristovi s formálním vzděláním nebo zkušenému kytaráři, kteří by mohli poukázat na případné nedostatky (zejména akustické - řemeslné vidím i sám). Je někdo takový v Brně a okolí? (Kontaktoval jsem brněnského kytaráře Petra Buršu, ale řekl, že španělky nejsou jeho parketa a nic zásadního by k tomu asi říct neuměl.)

Jde o model Berta Eendebaka s některými mými úpravami, zejména dělenou ozvučnou deskou, zkosením pro pravé předloktí a jednodušší kobylkou. Ozvučná deska je ze smrku, luby, zadní deska, hmatník a kobylka z akátu, krk z olše a javoru, detaily z tisu, javoru a ořechu.

[DeReUm]

michalfabik: Na první kytaru hodně velká paráda, byla by škoda zůstat jen u jedné. Budou následovat další? Zajímavá je i volba použitého dřeva, konečně kytara z našich domácích dřevin, tomu hodně fandím. Bohužel, nejsem klasický kytarista s formálním vzděláním a kytarář jsem jen příležitostný, takže s posouzením ti nepomůžu.

[michalfabik]

DeReUm: díky:) Další už je v přípravě - chystám se stavět repliku Cremony 403 (nejlevnější překližkový křáp ze 70. let, který měl někdy doma snad každý), ale udělat to řemeslně "správně" (masiv správné tloušťky místo překližky, španělská botka krku místo rybinového spoje, vykládaná mozaiková rozeta místo nálepky, lemování těla místo pruhů černé barvy atd.). Zajímá mě, jak moc se výsledek bude lišit od originálu.

Při výběru dřeva mě inspirovalo https://leonardo-guitar-research.com/ a obecněji etické/ideologické důvody: prostě je mi proti srsti nechat něco vozit přes půl planety (navíc často ze zemí, jako je např. Čína) jen proto, že mi to přijde hezké nebo tradiční. Akát je u nás invazivní (tzn. levný a dobře dostupný) druh a dobře se s ním pracuje - např. se výborně ohýbá a dá se ztmavit čpavkovými výpary - na tom hmatníku a kobylce není mořidlo ani žádné jiné "přidané" barvivo. Z podobných důvodů chci u té příští kytary použít buk, jako je u originálu, akorát teda masiv a ne překližku.

Na to posouzení jsem se nakonec domluvil s profesorkou z místní konzervatoře, tak jsem zvědavý, co na to řekne.

[DeReUm]

michalfabik: Zajímavý projekt. Celomasiv Cremona 403, to bych nevymyslel, ale to srovnání bude velice zajímavé. Držím palce. Já se pomalu připravuju na stavbu kytary optimalizované pro DADGAD přirozené ladění, vycházet to bude z Hermann Hauser 1937 (Segovia). Normálních kytar jsou miliony, tak proč nepostavit něco nenormálního Stejně jako ty dávám přednost domácím dřevinám, takže zadní deska, krk a luby javor, vrchní deska alpský smrk (bearclaw). Na hmatník, binding a kobylku švestka. Rozeta asi jabloň + švestka. Na další kytary se chystám používat luby a zadní desky z ořešáku. Kdysi jsem vykopal velkej ořešák i s kořenama a rozřezal ho na 80 mm fošny včetně toho rozvětvení na obou koncích, tak se chystám, že to ještě rozřežu na kytarové přířezy a tím získám doživotní zásobu vlastního materiálu.
Čpavkování je super (až na ten smrad), používám to na dub. Akát jsem nezkoušel, tady v okolí ho moc neroste. Akát neobsahuje tolik tříslovin jako dub, který čpavkuju až na hnědo-černou. Čpavkuješ akát přímo, nebo před čpavkováním používáš tanin? Masivní buk mám na lubech jedné rozebrané kytary kterou zrovna předělávám, Odstranil jse z toho takový ošklivě matně hnědý lak a pod ním se ukázal velice pěkný buk se spoustou zrcátek. Až jsem byl překvapený, jakou parádu může udělat i tak nezajímavé dřevo jako je buk. Domácí dřeviny jsou správná cesta, jsem rád, že o nich už lidé začínají uvažovat jako o materiálu pro stavbu kytar. Kdybys měl zájem, může se domluvit i na nějaké spolupráci. Mám kmenovou pásovou pilu a uvažuju, že když se vyskytne nějaký zajímavý kmen, že bych z toho nadělal kytarové přířezy. Jenže při mé spotřebě bych měl z jednoho kmenu materiál na několik životů, tak nedává moc velký smysl nařezat hromadu přířezů a pak je nevyužít. Pokud by se takových nadšenců našlo víc, už by to smysl dávat začalo.

[starypard]

Prý je jeden kmen materiál na celý život
Výtěžnost na katru (změna kulatiny na řezivo) je zhruba 40%. Sámování a tloušťkování, vyřezání konců a středů - výtěžnost tak 30%. Finální formátování - tvarování - výtěžnost 70%. A to se bavíme o prvotřídním materiálu. 0,4 x 0,7 x 0,30 je kolik? Cca 0,09. zaokrouhleně pod 10%. Kolik kubíků prvotřídního materiálu má strom, ke kterému se dostaneš?

[DeReUm]

starypard: Nemáš tu rovnici kompletní, úplně jsi vynechal její druhou stranu. Pokud profi kytarář udělá tak 12 kytar za rok, tak člověk, který má jinou práci a kytary staví jen pro radost ve volném čase může udělat tak 3 kytary za rok, ale klidně jen jednu. Takže dokonce i v případě, že z jednoho kmene uděláš 10-20 sad zadních desek s luby, tak to máš na 3-20 let a to jsme stále jen u jednoho kmene. Když takhle rozřežu jeden ořešák, jeden javor, jednu třešeň, jednu jabloň, jeden akát, jeden dub, tak to opravdu je zásoba na celý život. Navíc nevíš kolik mi je roků, kdy umřu, nebo v kolika letech s tím skončím.

[starypard]

Tak to jo, jasně. Já taky něco vyrábím a jsem sám, a jsou to spíš drobnosti, přesto potřebuji tak 1,5 m3 čistého, suchého, řeziva, ročně. A stejně jde většina do kamen. Mi je taky hodně let, ale budu to muset dělat do smrti, jaksi nebudu mít skoro žádný důchod.

[stan_10]

Kytara vypadá pěkně, ale zhodnotit podle fotek jde jen vzhled - mě se líbí. Jaký je lak? Akát je trochu netypický, je to velmi houževnaté dřevo, můj děda dělal z akátu topůrka na sekery. Někdo může mít i alergii. Je dobře, že se začíná používat i jiné dřevo, než klasický javor, palisandr atd., ale taky si říkám, že kdyby domácí dřeviny byly vhodné, asi by to už používalo více výrobců. Ale nejsi sám, kdo to zkouší - například tady:
https://www.siccasguitars.com/products/ ... 5-soul-cut
Takže přeji mnoho zdaru a vytrvej.

[DeReUm]

stan_10: Z akustického hlediska je akát naprosto rovnocenou alternativou k exotickým dřevinám. No, ona to vlastně exotická dřevina je. Jde jen o estetické hledisko, ale ani tady na tom akát není vyloženě špatně.

[Pawlik]

Za mě vypadá hezky!
Já jsem tady trochu OT, protože jsem "elektrikář", ale zase na druhou stranu mám folkové kořeny, takže..
V elektrikách miluju starou Fender školu, protože to je geniálně jednoduchý styl. Krk & hmatník: javor. Tělo: jasan nebo olše. (Jo, někdy v šedesátých letech začali dělat palisandrové hmatníky, nic proti, ale javor se mi líbí víc)
Hraje to. A je to i hezké na pohled.
Na druhou stranu, třeba bezpražec pana Veselého (višeň) je krásný kus dřeva...
Ale to jsme furt tak nějak "doma".
Já k životu nutně exotiku nepotřebuju, takže za mě všechny končetiny nahoru.
Fakt hezká kytara.

[michalfabik]

DeReUm:

... optimalizované pro DADGAD přirozené ladění, vycházet to bude z Hermann Hauser 1937 (Segovia). Normálních kytar jsou miliony, tak proč nepostavit něco nenormálního

Jo, z podobných důvodů jsem se pro tu Cremonu rozhodl. Často čtu, jak lidi staví repliky Hausera a Torrése a podobně, ale mě to moc neláká, protože nepředpokládám, že bych se se svými schopnostmi uměl originálu nějak rozumně přiblížit. Tady u toho od začátku počítám s významným rozdílem oproti originálu a zajímá mě o kolik lepší bude výsledek. Věřím si, že aspoň o malý kousek lepší by být mohl. Stavět repliku Hausera optimalizovanou pro DADGAD by mi smysl dávalo, ale za prvé nemám k takové optimalizaci znalosti a za druhé bych takovou kytaru se svým hráčským neumětelstvím nevyužil. Možná tak ještě drop D.

Taky jsem teda jednu takovou Cremonu opravoval pro kolegu, tak jsem si při té příležitosti udělal podklady pro stavbu. A taky mám ve sklepě pěkný kus (údajně) plastifikovaného buku, ze kterého se v Cremoně (taky údajně) vyráběly hmatníky. BTW souhlasím, že správně radiálně řízlý buk vůbec nevypadá špatně.

Na hmatník, binding a kobylku švestka.

Nebude švestka na kobylku měkká? Nebo to něčím napouštíš pro větší tvrdost? Dělal jsem ze švestky kdysi hmatník na elektriku, plus různé drobnosti nesouvisející s kytarami, a použít to na kobylku, byť s nylonovými strunami, bych se asi bál. I ten akát, co jsem použil tady je už mírně vyžvejkaný na okrajích děr pro struny. (Hrany vázacího bloku jsem udělal z kosti, takže tam problém není.)

ořešák i s kořenama

Kam přišly ty kořeny? To by mohlo mít hezkou kresbu na různé intarzie apod., ne?

Čpavkuješ akát přímo, nebo před čpavkováním používáš tanin?

Ne, ani jsem nevěděl, že tanin jde používat nějak samostatně. To čpavkování jsem jsem zkoušel všeho všudy snad pětkrát nebo šestkrát (kobylka, dva hmatníky (jeden mi do toho spadl a byl na vyhození), plus nějaké pokusy na odřezcích) a nepozoroval jsem významnější rozdíl v barvě mezi čpavkováním přes noc a čpavkováním snad čtyři dny nebo kolik. Možná se to mohlo lišit v tom, jak moc do hloubky bylo to dřevo obarvené, ale nezkoušel jsem nijak hluboko brousit. Kobylka a hmatník na těch fotkách jsou čpavkované jen cca přes noc nad hladinou čpavkové vody, ale zapomněl jsem, jaká to byla koncentrace.

Kdybys měl zájem, může se domluvit i na nějaké spolupráci.

Cením si nabídky, ale obávám se, že z mé strany by ta "spolupráce" mohla spočívat tak leda v tom, že od tebe koupím kousek dřeva. Moje "dílna" je v rohu panelákového obýváku, což s sebou nese významná omezení - např. všechno musím dělat ručně a každý nákup dřeva si musím dvakrát rozmyslet (a nejlíp materiál hned spotřebovat), abych to měl kam dát. Ze stejného důvodu nemůžu nabídnout ani žádné vybavení, které by stálo za řeč.

Pokud jde o "spolupráci", nejradši bych se prostě občas s někým osobně setkal, pokecal, porovnal výtvory a postupy atd. Problém je najít někoho na zhruba podobné úrovni - profesionální kytaráři, kteří sekají koncertní nástroje jak Baťa cvičky, se mnou nejspíš nebudou chtít ztrácet čas. A nebo bych si u profesionála i zaplatil nějakou jednorázovou konzultaci typu "hele postavil jsem tohle, řekni mně co na tom mám špatně a jak to zlepšit", ale naprosto netuším, kam se s takovým požadavkem obrátit (to je ostatně původní motivace za celým tady tím vláknem).

[michalfabik]

Kytara vypadá pěkně, ale zhodnotit podle fotek jde jen vzhled - mě se líbí. Jaký je lak?

Díky. Klidně půjčím k vyzkoušení, jestli jsi někde poblíž Brna. Lak je šelaková politura, můj druhý pokus. Místy jsem s tím spokojený, místy je to hanebně odfláknuté, protože po dvou měsících pokusů, omylů a lokálních oprav už mě to fakt štvalo.

taky si říkám, že kdyby domácí dřeviny byly vhodné, asi by to už používalo více výrobců

Napadá mě, jestli to není do nějaké míry způsobené poptávkou, která může být založená na různých pochybných zažitých "pravdách", resp. pověrách. S trochou nadsázky bych se vsadil, že pořád existuje významný počet lidí, kteří mají za to, že pokud kytara není z brazilského palisandru a ebenu, tak je to levný šmejd. No a výrobci by byli blbí, kdyby se poptávce nepřizpůsobili.

[DeReUm]

michalfabik: Já jsem si toho Hausera zvolil z toho důvodu, že je to taková referenční kytara. Pokud se z něj vyjde a nemění se moc věcí najednou, tak by z toho měla být zase dobrá kytara. Největší problém je v tom, že ani vzdáleně nemůžu vycházet z takových zkušeností, jako měl Hauser, takže jeho kytarářské zkušenosti se musím pokoušet nahradit moderním přístupem založeným na měření a analýze zvuku + nějaké to pochopení jak kytara funguje a podle toho se snažit dělat úpravy. Proto se zatím víc než na stavbu nových kytar zaměřuju na experimentování se starými vraky kytar. Tam jsou minimální náklady a je to přínosné pro pochopení jak kytary fungují. Švestka je dost tvrdé dřevo, na hmatníky a kobylky s ním mám dobré zkušenosti. Zatím jsem ji používal v přírodním stavu. Ořešák s kořenama ........ no to je celé v těch fošnách. Jesou to fošny na jednom konci s rozvětvením kmene a na druhém konci s rozvětvením kořenů. Původně jsem z toho chtěl udělat stůl, ale byl by to skoro 4 m dlouhý stůl, těžký jako prase a neměl bych ho kam dát. Ono obecně kresba na kořenech nebývá nijak extra zajímavá, prostě se tam jen rozbíhají léta jako na běžném rozvětvení. Jen je s tím hromada práce, protože tam často jsou zarostlé kameny a ty ničí nástroje. To čpavkování akátu tedy dává mnohem tmavší odstín než jsem čekal, super. Taniny ve dřevě dělají tu tmavou barvu, proto dřeva s vysokým obsahem taninu čpavkovat jdou a dřeva bez taninu nejdou. Proto se někdy před čpavkování aplikuje tanin a pak jde ztmavit v podstatě cokoliv. Případně tanin a pak nějaká sůl železa, to taky dělá tmavou barvu i bez čpavku.
Co se spolupráce týká, tak třeba když někde narazíš na pěkný kmen vhodný na rozřezání, tak dej vědět. Jak jsem psal, tak tady v okolí je například akátů málo, takže na vhodný akát jen tak nenarazím. Můžu pro něj dojet a rozřezat ho na radiální přířezy. Místo na uskladnění dřeva mám, to by nebyl problém. Co se vybavení týká, tak ohledně toho truhlářského jsem na tom celkem dobře, nějaké specializované kytarářské postupně doplňuju a vyrábím. Nemám problém ani s obráběním na CNC. Největší problém je nedostatek času. Co se teoretické spolupráce týká, tak jsem pro. Nejsem sice profesionální kytarář (i když živnosťák na to mám už skoro 30 let), ale o to co znám se rád podělím.

[daimondia]

Mě se líbí hezká práce. Sám se teprve učím tak do toho nemůžu moc kecat. Zvýšený hmatník, to vybraní lemování je dobrý. S šelakem taky bojuju už dělám čtvrtou kytaru. Kolem ty zvláštní kobylky by to chtělo opravit i když to půjde asi dost špatně. Jemně prebrousit a rohem polny munetky přejet nebo možná použít vatové tyčinky.

[michalfabik]

Mě se líbí hezká práce. Sám se teprve učím tak do toho nemůžu moc kecat. [...] už dělám čtvrtou kytaru.

Díky. Naopak, klidně kecej, se čtvrtou jsi rozhodně dál než já s touto první (resp. teda druhou, pokud počítám i ukulele).

Kolem ty zvláštní kobylky by to chtělo opravit i když to půjde asi dost špatně. Jemně prebrousit a rohem polny munetky přejet nebo možná použít vatové tyčinky.

Jo, o tom vím. Ta kobylka původně vypadala, troufám si říct, bezchybně, jenže pak jsem to pokazil tím, že jsem spáru mezi deskou a kobylkou zamázl šelakem, abych zabránil pronikání vzdušné vlhkosti ke klihu, na kterém ta kobylka drží, ale předtím jsem se jaksi neobtěžoval všechno okolo zamaskovat. Říkám si, že se k tomu někdy vrátím, ale jak se znám, tak to bude nejdřív v důchodu, jestli vůbec. Fakt jsem zatím ve fázi, kdy bych se chtěl pořádně naučit tu "truhlařinu" a hlavně pochopit ladění desek, žebrování atd. Tady ty kosmetické detaily jdou zatím tak trochu mimo mě, protože nemám ambice to prodávat nebo někde vystavovat a mně osobně to nevadí. (No dobře, trochu vadí, ale ...).