V tom článku je toho hodně napsaný a parádně vysvětleny stupnice ale odpověd na mé otázky jsem nenalezl
Dik, a když teda rozeberu tóny akordů toho uvodního riffu tak me vyleze stupnice G moll a je to vyřešený, že?Atkins píše:Špatně jsi četl: Tak například Tvůj veselý dotaz, proč nemůže mít G-Dur jedno "b", je zodpovězen velice pregnantně.
Smoke and the water je v gmi, protoře hned druhý akord je B-Dur a tedy malá tercie, pokud by píseň byla v G-Dur, musela by být v druhém akordu tercie velká, tedy hmi. Pokud si tedy pozorně přečteš pojednání o intervalech, jistě příjdeš na to v jaké tónině hraješ. Existuje mnoho cest, kterak pochopit hudební teorii - není nikterak složitá, velmi vhodná je sluchová analýza.
No, Ty jsi totiž nezaregistroval, že béčko SNIŽUJE, kdežto křížek ZVYŠUJE o půltón. Křížky po sobě jdou fis cis gis dis ais eis his, durová stupnice vždycky zvyšuje svůj sedmý stupeň oproti předchozí(kvintový kruh). A béčka snižujou, takže než mít 10 křížků, je lepší mít dvě béčka, jestli rozumíš co myslím. Neexistuje stupnice, kde by se béčka a křížky vyskytovaly v jejím základním stavu a většinou se aniu křížkových stupnic nepoužívá snížení a naopak.Vilcek píše:Jo dik máš pravdu...a kde je v tom článku vysvětlený to s těma křížkama a béčkama? nikde sem to nenašel
).
Tak se podívej na části Tóny a intervaly a Akordy. Je tam vysvětlený vše o smyslu křížků§ a béček a je tam popsán systém kvartového a kvintového kruhu.Vilcek píše:Tam sem to nikde nenasel
Podepisuju.Více hraj a méně špekuluj, ta teorie se dříve nebo později dostaví a navíc si ji budeš moci potvrdit vlastní zkušeností.
Pro ještě větší přesnost: ten drobný frekvenční rozdíl neexistuje v temperovaném ladění, což je přesně to, co používáme na kytarách, klávesách, flétnách, trubkách (i když u žesťů jde něco jako bending nahoru i dolů, jenže to zase kazí barvu tónu) a podobně. Rozdíl to je pro zpěváky, houslisty a všechny s bezpražcovými strunnými nástroji, trombonisty, slide kytaristy a Eddieho Van HalenaNero píše:Nesst: jen pro přesnost - pokud bychom měli být fakt přesní, tak čistě teoreticky mezi Ges a Fis je drobný frekvenční rozdíl, nicméně na běžných nástrojích se to opravdu neřeší...
V libovolném temperovaném ladění máme 12 pevně daných půltónů, tedy ges = fis. Ovšem v čistém ladění ten rozdíl existuje a je nejen slyšet, ale i vidět, např. u violoncella je to vidět perfektně. Ale to jen tak na okraj, z nedostatku jiné činnosti 
S tim Halenem sem to nepochopiliworo90 píše:Pro ještě větší přesnost: ten drobný frekvenční rozdíl neexistuje v temperovaném ladění, což je přesně to, co používáme na kytarách, klávesách, flétnách, trubkách (i když u žesťů jde něco jako bending nahoru i dolů, jenže to zase kazí barvu tónu) a podobně. Rozdíl to je pro zpěváky, houslisty a všechny s bezpražcovými strunnými nástroji, trombonisty, slide kytaristy a Eddieho Van HalenaNero píše:Nesst: jen pro přesnost - pokud bychom měli být fakt přesní, tak čistě teoreticky mezi Ges a Fis je drobný frekvenční rozdíl, nicméně na běžných nástrojích se to opravdu neřeší...
??
Náš drahoušek praštěný Eddie má totiž trochu podladěné Hčko, takže může hrát velké tercie naprosto čistě, což normálně nejde, to je dáno samotnou konstrukcí kytary. Se zkreslením z toho leze jenom bordel, takže je asi jediný, kdo tercie se zkreslením používá - aby toho dosáhl, musí totiž každý tón na Hčkové struně doladit bendem, a to se jenom tak někomu nechce.Metallistic píše:S tim Halenem sem to nepochopili
Aha tak to sem vůbec netušilworo90 píše:Náš drahoušek praštěný Eddie má totiž trochu podladěné Hčko, takže může hrát velké tercie naprosto čistě, což normálně nejde, to je dáno samotnou konstrukcí kytary. Se zkreslením z toho leze jenom bordel, takže je asi jediný, kdo tercie se zkreslením používá - aby toho dosáhl, musí totiž každý tón na Hčkové struně doladit bendem, a to se jenom tak někomu nechce.Metallistic píše:S tim Halenem sem to nepochopili
Abych to vysvětlil ještě lépe - on používá pro tóny na Hčku čisté ladění, zatímco my "normální" používáme temperované, protože si pražci raději necháváme hraní usnadňovat než ztěžovat.
..Díky za vysvětlení Možná, že jsem drobátko natvrdlý ale: Když má podladěné "h"čko tak ta velmá tercka (g,h) bude spíš užší než čistá, imho mám poněkud problém s výrazem "čistá tercie", něco takového neexistuje. Ano poněkud nižší "h"struna, se používá docela běžně ale spíš z důvodu docílení kompromisu v tenmperovaném ladění - cílem je aby zněl uspokojivě jak akord G-Dur, tak akord E-Dur (poněkud zjednodušeně řečeno).Eddie má totiž trochu podladěné Hčko, takže může hrát velké tercie naprosto čistě
Ano, on to prý používá, protože "the H string is a bitch to keep in tune", takže ho prostě podladí a tahá. Jak to řeší v nižších polohách, to nevím, ale hádal bych, že ho má naladěné na čistou velkou tercii (v angličtině "beatless" - bez rázů) a má příslušný kámen kobylky posunutý poněkud dozadu, takže všechny další polohy má víc a víc podladěné a dolaďuje je bendingem. Nebo tak jsem to aspoň pochopil já - možná jsem vedle.Atkins píše:Možná, že jsem drobátko natvrdlý ale: Když má podladěné "h"čko tak ta velmá tercka (g,h) bude spíš užší než čistá, imho mám poněkud problém s výrazem "čistá tercie", něco takového neexistuje. Ano poněkud nižší "h"struna, se používá docela běžně ale spíš z důvodu docílení kompromisu v temperovaném ladění - cílem je aby zněl uspokojivě jak akord G-Dur, tak akord E-Dur (poněkud zjednodušeně řečeno).Eddie má totiž trochu podladěné Hčko, takže může hrát velké tercie naprosto čistě
