mmjuz píše: Blues je přeci jen o svobodě projevu, nic v něm není přikázáno, ani zakázáno. To, že se interpret podbízí módě a požadavkům stáda, je přesně pravý opak blues.
Právě proto, že je o svobodě projevu tak může znít i tak jak to dělá E.C. . Je už dávno v balíku a tak si může dělat hudbu tak jak chce on. Takový Me and Mr. Johnson fakt neni album pro masy. Nebo Riding with the King.
mmjuz píše:Jastude, včera jsem se Ti snažil nadhodit jednu zajímavou brněnskou formaci - Urband, která už pár let v Brně působí a je v podvědomí určité části muzikymilovných lidí. No, řekněme hlavně u intelektuálů.
Dnes jsem si poslechl to co se dá od nich najít na webu. Ano takováhle muzika mě taky baví. A mrzí mě, že už nemám tolik příležitostí jako dřív chodit po klubech a poslouchat třeba takovýhle party.
mmjuz píše:
Ty jsi na to nereagoval a jako "znalec hudby" a "intelektuál" se neváháš vytasit s Katapultem. Kaťáky jsem nikdy naživo neslyšel a doufám, že mě něco tak strašlivého v životě nepotká.
Ty uvozovky jsi doufám pochopil správně. Hele studiový desky Katapultu (obě co jsem slyšel) jsou příšerná šmíra. Ale ten živák mě baví stejně tak jako to baví Oldu Říhu hrát.
mmjuz píše:
To, že má někdo doma hromadu blůzovejch alb, ještě neznamená, že musí mít vkus.
To samozřejmě ne. Ale to neplatí ani u někkoho kdo má doma kompletní Bachovu a Šostakovičovu tvorbu. Na druhou stranu je ta šance větší než u někoho kdo má akorát mp3 Maxim Turbulenc a Těžkýho Pokondra. Nicméně reagoval jsem tím na to, že Clapton se může líbit jen někomu kdo jiný blues nezná. Což je nesmysl.
mmjuz píše:
Já se na blues vůbec neomezuji, poslouchám různou muziku. Ovšem zřejmě moji největší oblíbenci jsou Howlin Wolf a Captain Beefheart. Také mě docela baví Tom Waits, ale vůbec si nemyslím, že bych měl mít doma hromady jakékoli muziky, nepotřebuji to.
Kdybych poslouchal jen blues tak jsem stejnej zabedněnec jako někdo kdo považuje za vrchol hudby U2 a všechno ostaní je podle něj s****a. Toho co mám rád je spousta od delta blues, přes chicago blues, Davise, Coltrana, sem tam i klasiku (Martinů, Janáček, Bach), starý rock'n'roll, dobrou country, hard rock, grunge až po Třešňáka, Chucka E. Weisse, Waitse a třeba Hazmat Modine.
mmjuz píše:
Každopádně největší zážitek člověka vždy potká spíš na koncertě, než doma v obyváku.
To je fakt, ale nebýt konzerv tak si toho Beefhearta nebo Waitse neposlechneš.
mmjuz píše:
Za to mě svého času šokovali třeba Sketa Fotr, Sváťa Karásek s Pozdravpánbu, Jé Jé Neduha s Extempore i solo, ZVA 12 28, nebo výše zmíněný Urband. Jo a Spálený s ASPM také, v tom máš recht. Přesně si pamatuji, jak jsem na ně čučel cca před patnácti lety na festu v Jimramově a později na Lipnici. Takhle si představuji blues.
Karáska jsem viděl v Jimramově dokonce dvakrát. Poprvé jsem utekl, podruhé jsem si to pekelně užil
A ASPM v Jimramově jsem taky zažil. To byla naprostá fantazie. Pak jsem byl na Spáleným ještě dvakrát, ale takhle dobrý to už nebylo.
Pěkně tady sviníme fórum. Měli by jsem toho nechat.
