Pianino pro začátečníky

[Dysiew]

Zdravím, chci pořídit pianino pro méně seriózní hraní. To znamená pro ženu začínající od 0, pro malé děti a mě, který jsem kdysi hrál pár let na ZUŠ.

Nemám úplně cenový limit, ale nechci zbytečně utrácet. Zároveň bych chtěl pořídit nástroj, který bude hrát slušně, nebude mít problém s naladěním a podobně, prostě hrát na něj půjde.
Myslel bych si, že za 60-80 tisíc jdou koupit už slušné kousky.
Jaká je ale dolní cenová hranice?
Jsou nástroje, jako ten v odkazu, které můžou být pro začátečníka dostačující, ale budou stát třeba 25k?
https://hudba.bazos.cz/inzerat/19438331 ... -japan.php

[starypard]

Hele, nikdo tady asi neví, co přesně je na obrázku, většina lidí má doma dřevotřískový Petrof z Hradce. Ty hrály dobře. A pak jsou ještě, stále, v domácnostech nějaké věci z první republiky, kdejaké celodřevěné věci s problematickou hratelností.
Ale bude to stejná kategorie jako moderní levnější (školní modely) Petrof s tím, že já osobně firmě Yamaha věřím skoro všechno, protože vše, co jsem od nich měl, fungovalo. Za ty peníze nekoupíš ani vnitřní rám a struny (tu lyru, co vlastně hraje). Natož ten nábytek okolo. A mechaniku.
Já bych si to pro sebe koupil okamžitě, s tím, že bych tam jel a zahrál si na to. I jako laik.
Počítej s tím, že jakákoliv manipulace s nástrojem, stěhování, je automaticky spojeno s novým naladěním (malý výdaj navíc ..... nebo sám, jasně).
Já bych to koupil hned (ale mám doma kláves Yamaha již dosti).

[guitar.zl]

Souhlas se starým pardem... Radši koupit kvalitní Petrof, než nějaký pofiderní... a dají se sehnat i neškolní typy, ale už to stojí víc než těch 20t.
Např. https://hudebnibazar.cz/petrof-opera/ID642882/
Ale jen malá otázka - opravdu trváš na pianinu?? Podle mne je to zbytečný kus nábytku pro někoho, kdo "pár let ZUŠ" a nebo začíná od 0 a nebude na nástroj cvičit hodiny denně... Musíš to udržet naladěné, nepohneš s tím bez pomoci, nezahraješ si v noci, když ostatní spí.... Daleko lepší jsou dnes možnosti v digi pianinech - ladí vždy, přeneseš v nutnosti sám, přes sluchátka si zahraješ i po půlnoci... A pokud zvolíš nějaký lepší průměr, tak takové je na furt a používají to i profi klávesoví hráči na "domácí žvýkání" (např. Yamaha, Kawai, Kurzweil a cenovky 35-50t)

[himself]

Měl jsem v obýváku obojí (ano, to není obvyklé) a nakonec jsem vyhodil Clavinovu a nechal pianino. Je to živé, je to nábytek, je to dřevo, je to historie.

[guitar.zl]

Měl jsem v obýváku obojí (ano, to není obvyklé) a nakonec jsem vyhodil Clavinovu a nechal pianino. Je to živé, je to nábytek, je to dřevo, je to historie.

To já se nepřu... jen říkám, že je rozdíl sedět u toho denně/obden nebo si "jen tak" zahrát 1x za měsíc... (známí taky pro dcerku koupili raději velké křídlo neb mají obrovský obývák)

[himself]

Jo, ani já se nepřu, to byl jen můj kousíček brainu do stormu

[Asanoth]

Daleko lepší jsou dnes možnosti v digi pianinech - ladí vždy, přeneseš v nutnosti sám, přes sluchátka si zahraješ i po půlnoci...

Tohle vždycky řikaj lidi, co se jmenujou "guitar" a v podpisu maj něco jako:

---------------
AG: Furch D22/D33/G24, Gibson, Martin '76,...
EG: Gibson LPJ, Fender Tele '72, Gretsch, Sheraton '96,...
Amp: Fender, H&K, Fishman,...
------------

---



Pianino je nástroj. Digitální piano není hudební nástroj, je to procesor se zesilovačem. Netvoří, narozdíl od téměř všech ostatních nástrojů, zvuk. To je ten rozdíl, a ten rozdíl je cítit i jednou měsíčně, když u něj sedíš.
Ale zas abych nebyl uplně za fanatika, jako na hraní "jednou měsíčně" fakt nedává smysl kupovat nástroj a ten počítač klidně stačí. Ale od Dysiewa nic o jednou měsíčně nepadlo.

Slušný nástroj jde sehnat, ale to je fakt jen nekvalifikovaný odhad, klidně za 25-35 k. I za míň ze soukromých inzerátů.
Udělal bych to, jako když kupuješ auto: Vzal bych pár tisíc, vyměnil je za ladiče, nebo alespoň studenta konzervatoře, a zašel s ním do bazaru/ů. Oni poradí a ty si případně vybereš podle zvuku z jím předvybraných nástrojů. Případně objel pár soukromých inzerentů v okolí, tam můžeš narazit na opravdu dobrý kousek (a rovnou dostat rozpočet na případné uvedení nástroje do top stavu).

[fantomasxxx]

Asi před pěti lety jsem také podobně sháněl pianino. Nakonec jsem měl štěstí a sehnal historický Förster z konce 19.století téměř za odvoz. Chtěl jsem zároveň pěkný historický kus nábytku. Před odvozem jsem ho nechal prohlédnout ladičem, který dělá i kompletní servis. Do repasu a celkové opravy jsem pak investoval cca 18tis Kč. S tím jsem tedy už na začátku počítal. Kdokoliv z muzikantů si na něj u mě zahrál, tak byl byl ze zvuku vždy nadšený. Určitě se při starším kousku vyplatí vzít si sebou někoho kdo tomu rozumí.

[vasekh]

Přesně tak. Ten stav může být jakýkoliv a repas klavíru může být poměrně nákladná záležitost.

[Dysiew]

Abych upřesnil, jde mi o to mít v obýváku klavír, i kdybych na něj nehrál máme to ale v plánu). Líbí se mi jako nástroj, líbí se mi jeho vzhled i zvuk a mám na něj dost místa. Klávesy nejsou hudební nástroj, je to reprodukovaná hudba.
Když už to ale nebude jen designový nábytek za odvoz, ale dám za něj pár desítek tisíc, chtěl bych, ab byl použitelný jako hudební nástroj.

[Asanoth]

Když budeš mít štěstí, seženeš dobrý kus i za odvoz. Ale chce si to vzít k sobě někoho, kdo do toho vidí .
Jen si dovoluji upozornit na názvosloví: Klavír = křídlo, pianino = to na výšku u zdi, piano = obojí.

[Prskyn]

Měl jsem v obýváku obojí (ano, to není obvyklé) a nakonec jsem vyhodil Clavinovu a nechal pianino. Je to živé, je to nábytek, je to dřevo, je to historie.

...překáží to, rozlaďuje se to a je to moc hlasité a chytá to prach...

[himself]

Prskyne, to jsi ale současně popsal kytaru

[Prskyn]

Prskyne, to jsi ale současně popsal kytaru

[Petr13]

Prskyne, to jsi ale současně popsal kytaru

Kytaru si snadno naladíš, a rozdíl ve velikosti, hmotnosti a mobilitě je nebetyčný - a to vše se skrývá pod termínem překáží to.

[himself]

No to by me veru nenapadlo :/

[Petr13]

Co se týče tvrzení, že digitální hudební nástroj není hudební nástroj, tak to je tak 'chytré', jako tvrzení, že digitálně nahraná hudba není hudba. Ale motivovalo mě to k úvaze o digitálních nástrojích a hudebním šosáctví.

Hudební nástroj je jakýkoli objekt, který v rukou hudebníka ožívá a stává se prostředkem k vyjádření. Když ale někteří mudrci prohlásí, že digitální nástroj není „skutečný“, protože zvuk nevzniká analogově, ale digitálně, otevírá se otázka: kdy přesně se hudba stala závislou na tom, jak zvuk vzniká, a ne na tom, co s ním hudebník udělá?

Přístup „co není analogové, není hudební nástroj“ je krásnou ukázkou zpátečnického snobství, které se v hudbě vyskytovalo odjakživa. Klavichordisté kdysi pohrdali klavírem jako barbarskou novotou. Pianisté se vysmívali elektrickým varhanám. Teď jsou na řadě digitální nástroje – protože co je nové, je přece podezřelé. Hudebník by měl být tvůrčí duch, ale šosáctví v hudbě je jako plíseň na starém houslovém pouzdře – tiše se šíří mezi těmi, kdo místo hraní hlídají ortodoxii.

Zpochybňovat digitální piáno znamená popírat princip hudby jako takové. Pokud je skutečný nástroj pouze ten, který generuje zvuk přírodně/analogově, pak bychom museli zavrhnout nejen digitální piana, ale i FM syntezátory, které přesto utvářely zvuk celých dekád hudby. Museli bychom zavrhnout samplery, přestože s nimi pracují i největší skladatelé a producenti a jsou zdrojem obrovského množství soudobé hudby. Pokud ale hudebním nástrojem je to, co umožní hudebníkovi tvořit a interpretovat, pak je digitální piáno stejně legitimní jako jakýkoli jiný nástroj.

Hudba nikdy nebyla o technických detailech výroby zvuku – vždy byla o emocích, výrazu a tvořivosti. A kdo tvrdí, že digitální nástroje nejsou skutečné, ten nechrání hudbu. Chrání jen vlastní omezený pohled na ni. Přiznejme si to: není problém v digitálních nástrojích. Problém je v lidech, kteří se bojí, že bez svých posvátných kladívek a strun už nebudou hudebníky. Ale hudebníkem nedělá člověka materiál, nýbrž talent, cit a odvaha tvořit. A ten, kdo se bojí, že mu kus elektroniky ukradne jeho umění, by si měl spíš položit otázku, jestli vůbec nějaké kdy měl.