Má dřevo primární vliv na zvuk elektrických kytar? (nejsou myšleny lubovky ani pololubovky)

[torst]

abych jen nechválil: Ten zbroušený krk se "schůdky" u hlavy a patky se mi teda nelíbí a asi by mi to vadilo při hraní.

[affordano]

No tak jasně, nejsem žiaden profik . U nitrolaku to jde v domácích podmínkách zbrousit mnohem plynuleji a úhledněji (a rychleji), mám to tak na origo Studiu, u poly je to holt o dost větší oříšek - čím víc se snažíš, tím hnusněji to vypadá... já už to moc neřeším, tohle estetické trauma jsem si prodělal už kdysi dávno při prvním broušeném krku. Ujišťuji tě, že "schůdky" při hraní vůbec nevadí, alespoň vidíš, o kolik jsem krk ztenčoval - o hodně, pro mě byl v původní podobě nehratelný. Tyhle úpravy by se určitě daly svěřit kytaráři, ale: 1) není to úplně levné a pro mistry řemesla to není moc příjemná práce, 2) když si představím, kolik krků jsem si takhle už upravoval, tak by účty od profíků asi vydaly na nového Gibsona a čekací lhůty na měsíce/roky, 3) každý krk je jiný a dost těžko se někomu druhému na první dobrou vysvětlí, jak přesně potřebuješ, aby ti padnul do ruky, takhle vždycky po kousku uberu tady a támhle, až je to pro mě perfektní. Pravdou je, že takovou "custom" kytaru už asi nikomu neprodám... Koukni na YT na video Davida Simpsona jak si brousí krk na novém Stratu, je to docela sranda .

[torst]

No spíš mě zaráží, že jsi ten výbrus nedotáh až dále k hlavě a tělu. Takhle to působí, že hraješ od II. do XI. pražce
:-Z

[affordano]

Nevím, mám možná dlouhé prsty, ale nějak mi to nevadí. Překontroloval jsem tři LP co mám tady u sebe a víceméně je to podobné. U nulťáku už bych níž určitě nebrousil, tam je to už tak hodně tenké a bál bych se, že hlava může odskočit, a nahoře mi to nějak nevadí. Nemám při hraní dlaň úplně nalepenou na krku, jsem i houslista, takže spíš klasické vyklenuté držení, proto mi asi tlusté krky nevyhovují....

[torst]

týjo, mám taky klasické držení, palec proti krku (odkoukal jsem v pravěku od Pavlíčka a Andršta), a právě proto mi tlusté krky nevadí, naopak je preferuji ! (a to mám krátké prsty). Hluboké "rockové" držení na silných krcích vadí víc, ne?
Mě by tyhle "výbrusy od-do" štvaly. Ale to jsou individuální preference. Jak sis to uďál, takový to máš!

[affordano]

Přesně, je to individuální. Tenčí krk mi umožní ruku vyklenout právě jen natolik, abych se ho dlaní moc nedotýkal, ale přitom o něm věděl a cítil jeho povrch. Tlustý krk už mě tak nějak brzdí, a to nejsem žádný kytarový virtuoz. Na druhou stranu náš první kytarista virtuóz je a krk na Traditionalu má tlustý jako stehno s kobrlem dohromady (no offence ).

[rotten77]

[torst]

jako fór dobrý. Ale kamerovej zvuk bez jakéhokoli srovnání ....

[starypard]

Ono je někdy potřeba vytrvat, být taknějak vnitřně pevný. Například - když si myslím, že dřevo kytary MÁ vliv na zvuk, nenechám se zviklat kdejakým cirkusovým představením.
Moje zkušenost je ojedinělá, jakjinak, roztodivná, o ničem nevypovídající (ach, ty české věty s více zápory).
Má matka zakoupila v roce 1970 asi nejdražší běžnou produkci českých španělek, se smrkovou deskou a mahagonovými luby. Za měsíční plat. Ta kytara (začínal jsem na ni) hrála vždy hůř než překližkové Strunal z devadesátých let. Dokonce jsem ji znovu, na inzerát, zakoupil znovu, skoro nedotčenou. Byla hrozná a nehodila se ani jako dárek a poděkování a ozdoba na zeď 87-leté mamince.

[himself]

Dnes pobavilo...

[Pawlik]

Hele, já jsem dlouho to dřevo podceňoval, ale jedna zkušenost z poslední doby mě přinutila to poněkud přehodnotit.
Ještě na úvod trochu "okolo horké kaše": jsem hlavně basák, a u basy jsem přesvědčen, že hraje hlavně krk, a to, že můj bezpražec začal mnohem lépe hrát po ohoblování překližky, která na tom masivním olšovém jádru byla zepředu i zezadu je imho tím, že kobylka byla na tom těle přes tu překližku "jako přes karimatku" - a tudíž to "žralo" energii kmitající struny. (Podle mě i to, že najít vlkuprostý JB je něco jako "hledání svatého grálu", protože ten tenký krk je prostě příliš subtilní - precly s masivnějším krkem tím trpí mnohem méně.)
Jenže teď mám s kytarou zkušenost, která moje přesvědčení o nepříliš důležité roli těla poněkud zviklala.
(Už jsem to zmínil tuším v tématu tuningu.) Mám tři telata. Původně jsem prohodil krky mezi TE-90 a TE-52. Jenže pak jsem si všiml (jak tak pravidelně cvičím, začínám se často pohybovat i nad dvanáctým pražcem, což jsem dříve nedělal) že TE-62 s lipovým tělem tam výrazně ztrácí sustain a nad patnáctým už to jenom cinká, jako kráječ na vajíčka. Takže jsem udělal pokus s další přestavbou, na to lipové tělo jsem hodil krk z 90 (tedy úplně původně) a jelikož ta 62 je novější než 52 (a tudíž s o něco lepší výbavou) , nedošlo jen k prohození krků, ale spíše proběhla operace "výměny těla". Takže vlastně vše původně z 62 je teď namontováno na těle 52, krk 90 je na těle 62.
Výsledek? Kombinace tělo 52 (jasan) / krk 62 hraje jako z praku a má nejdelší sustain z těch tří telat, kombinace tělo 62 (lípa) s krkem 90 je v těch vysokých polohách "mrtvá", jako dříve to 62. A ten krk 90 je v pořádku, protože s tělem 52 to mělo sustain dobrý (právě proto jsem to takhle vyměnil, když jsem si toho všiml).
Takže tělo hraje, a to i u natolik primitivní kytary, jako je tele.
Víceméně to potvrzuje mou "basovou" teorii, totiž tu, že "hraje" nejen krk, ale celé spojení krk - tělo - kobylka, prostě ta linie spojující nástroj pod aktivní délkou struny musí být dostatečně tuhá, aby "nežrala" energii kmitající struny. Proto mají basy s průběžným krkem dlouhý sustain a "kultivovaný" či "ušlechtilý" zvuk (což může být v "tvrdých" stylech i na škodu, protože v tom "bordelu" od high-gain kytar lezou přes mix hůře, než nástroje s krkem šroubovaným a musí se "nakřápnout" nějakým kreslítkem, aby se dokázaly "probojovat").

[starypard]

U basy tělo hraje rozhodně. Měl jsem v životě víckrát JazzBass, z různých materiálů. Nyní mám poprvé v životě, mimo jiné, jasan a hraje to neskutečně dobře i s obyčejnými snímači. Pak mám olšový se špičkovými snímači a ten hraje taky dobře, ale hodně jinak. Ale sustainem na ten jasan nemá.
A u kytar je to snad jasné. Vezměme křiklavý případ - Jolana Diamant s topolovým tělem a smrkovou deskou a celomahagon s javorem Gibson nebo Ibanez nebo, to je fuk. Osaďte to stejnými snímači a strunami a uvidíte. Nebe a dudy.

[torst]

himself: Miluji zvukové úkázky pomocí kamerového zvuku ! (mrkni o 3 příspěvky výš).
PawPard: U elkytary také věřim především na vliv krku. Ale jak jsem psal, mám kopii G LP St. z Ali, vše perfektně provedené a ten zvuk je prostě tupej. I po výměně elektyriky a snímačů. Vedle toho LP Vintage V100, po výměně snímačů a hraje výborně, méně basů než G, ale zas průraznější kousavější střed.

[starypard]

Krk je taky jasnej. Křiklavý případ je Yamaha FG-B1, kteréžto jsem celoživotní adorant, anóbrž su snob ....... činila se i s mahagonovým krkem i jako celobambus. Nu, zvuk je dost jiný. Samozřejmě mahagon zvítězil.

[Pawlik]

Pard: v podstatě nejsme ve při
To tělo přenáší jakési rezonance mezi krkem a kobylkou. Každé dřevo přenáší trochu jinak (nebo z druhé strany, absorbuje a tím tlumí určité části frekvenčního spektra) a z toho vyplývá, že ten výsledný zvuk bude jiný. Teoreticky tedy čím tvrdší dřevo, tím méně bude tlumit a lépe přenášet, jenže... Není to úplně tak. Zatímco z opačné strany to jakžtakž funguje (měkká dřeva tlumí hodně, nikdy se mi nelíbil zvuk nástrojů s použitím například lípy* nebo smrku) , u těch tvrdých dřev to až tak jednoduché není. Pak by nástroje z tvrdého dřeva měly znít nejlépe, ale měl jsem v ruce basu s bukovým tělem (krk dobrý, po výměně těla za jasan to najednou hrálo skvěle) a ten zvuk byl divný. Sice to mělo basy a výšek až moc, ale nějak tomu zvuku chybělo to "tělo" prostě ta hutnost. (A z doslechu o podobných výsledcích s použitím klasických tvrdých dřev vím o více podobných případech.)
*Pokud vím, z lípy se nějakou dobu dělala část produkce Squier, ještě když se dělal v Japonsku (tedy někdy v osmdesátkách), přesto to hrálo dobře. Jak to (slovy klasika) "ty ku.y šikmovoký" dělaly, nevím...
Trochu OT: někdy na začátku devadesátek jsem měl v ruce basu s tělem z plexiskla. Už si za prase nevzpomenu na značku a typ (ale nějaká spíš známá firma), zvuk trochu nezvyklý a hodně specifický ale ne špatný. Muziku "od Bacha po Vlacha" by se na to hrát asi nedalo, ale do toho pekla, který ten basák hrál, to sedělo.

[fantomasxxx]

Každý komu prošlo rukama vícero nástrojů si určitě umí udělat obrázek sám. Např. tělo jasan/olše u strata je hodně znatelný rozdíl. Nicméně nejen druh dřeviny, ale také samotná kvalita materiálu, hustota dřeva, hmotnost....To je to co výsledek hodně ovlivní (sustain, ostrost/kulatost, plnost tonu atd.)

[Abu]

Trochu OT: někdy na začátku devadesátek jsem měl v ruce basu s tělem z plexiskla. Už si za prase nevzpomenu na značku a typ (ale nějaká spíš známá firma), zvuk trochu nezvyklý a hodně specifický ale ne špatný.

Ampeg. Delali i kytaru.

[Pawlik]

Abu: jo! Já si říkal, že firma která je známá spíše z oblasti aparatur, v hlavě se mi honil právě Ampeg - a Peavey, ten taky dělal (dělá?) i nástroje.

[starypard]

Zmíněný jasan je dost průser. Jako dřevař a muzikant mohu říct, že nelze z jakékoliv fošny učinit dobrý stůl .... ani nástroj. Stejně tak je to s olší. Jde opravdu o to, kde a jak strom rostl. Už na truhlařinu potřebujete vybrat cca jen asi 10% rostlého, výtěžnost je pak kolem 30%, tedy vlastně 3% rostlého, na muziku to bude ještě desetina z toho. S matrošem na okna a dveře se to o dost zlepšilo technologií eurohranolu, značně se výtěžnost zlepšila a technická kvalita okna také, u kytar zase zavedením překližek místo masivu, zvuk je leckdy i lepší, resp. použitelnější pro více užití. U zmíněné bambusové kytary je materiálem spárovka, kde je snad víc lepidla než dřeva. A hraje to dobře. Naopak u houslí to takhle úplně nefunguje. A u kytar se moc neosvědčily ty karbonové (a levnější sklolaminátové) skořepiny. Ten zvuk je prostě ...... jiný. Byť dostanou kytary ten nejlepší hardware. Kamarád dělá lyry. Duté, skříňové. Za desítky tisíc. Tož, desky se nařežou a skladují a pomocí vibrátoru a snímačů zkoumají, co která deska umí, tím, jak narostla, a tím jak zraje v průběhu uskladněnění. Dnes vlastně můžete mít 3D zobrazení vlnění, v barvách, na monitoru compu, co máte doma v dílně. A dle toho pak stavíte nástroj. Myslím si ale, že muzikant si dle těchto grafů stejně vybrat desku pro svůj nástroj neumí. Muzikant funguje stylem - dejte mi do ruky kytaru, zahraju, vyhodím, zahraju, zamiluju si. A zítra to může být naopak, v souvislosti s tím, co a kolik se vypilo nebo jakou ženskou pomiloval anebo kolik je hodin, zda je ráno nebo večer. A to je na muzice nejhezčí.

[Asanoth]

To tělo přenáší jakési rezonance mezi krkem a kobylkou. Každé dřevo přenáší trochu jinak (nebo z druhé strany, absorbuje a tím tlumí určité části frekvenčního spektra) a z toho vyplývá, že ten výsledný zvuk bude jiný.

Teoreticky tedy čím tvrdší dřevo, tím méně bude tlumit a lépe přenášet, jenže... Není to úplně tak. Zatímco z opačné strany to jakžtakž funguje (měkká dřeva tlumí hodně, nikdy se mi nelíbil zvuk nástrojů s použitím například lípy* nebo smrku) , u těch tvrdých dřev to až tak jednoduché není. Pak by nástroje z tvrdého dřeva měly znít nejlépe, ale měl jsem v ruce basu s bukovým tělem (krk dobrý, po výměně těla za jasan to najednou hrálo skvěle) a ten zvuk byl divný.

To jsi tu druhou část hned popřel tou první, ne?
Každý materiál tlumí jiné frekvence. Pokud vím, čím tvrdší dřevo, tím víc tlumí basy a měkčí naopak tlumí výšky (když to hodně zjednoduším). Ale ta závislost ve skutečném světě bude určitě nějaký polynom 12. řádu .
Mám Fender MIJ Contemporary strat z lípy z 80. let. Hraje parádně, byť mě moc nebaví snímače. Prodám Ti ho, kdybys chtěl .