Část čtvrtá – Základní ovládací prvky a výbava
Na každém aparátu naleznete ohromné množství ovládacích prvků a konektorů. Pokud chcete, aby aparát hrál podle vašich představ, je třeba tyto prvky pochopit a naučit se s nimi pracovat.
Níže naleznete jen ty základní prvky, aparát jich může obsahovat mnohem více a můžou být pojmenované různým způsobem. Pokud si s něčím nebudete jisti, měli byste vysvětlení najít v manuálu.
I. Potenciometry – tedy vše, s čím se dá kroutit
Gain – též někdy Drive, potenciometr, který ovlivňuje zvuk hned „na začátku“ aparátu. Technicky řečeno určuje „zisk“ signálu, více laicky tedy to, jak moc se signál zesílí a tím pádem i zkreslí. Čím vyšší hodnota gainu, tím vyšší zkreslení.
Tone – ovladač, který naleznete většinou na jednodušších aparátech, kde nahrazuje ekvalizér. Jeho přesná funkce se může lišit – většinou ale funguje na ořezání nebo zesílení výšek. Nejčastěji tak, že ve střední poloze je neupravuje, směrem doleva tlumí, směrem doprava zesiluje.
Bass – též někdy Low, základní prvek ekvalizéru, nastavuje ořezání nebo zesílení basových frekvencí. U různých aparátů se liší, na jaké přesné frekvenci pracuje, jak široký má záběr a o kolik dB dokáže zesílit a zeslabit. Funguje stejně jako Middle a Treble.
Middle – též někdy Mid, ovladač středových frekvencí, funguje stejně jako Bass či Treble.
Treble – též někdy High, ovladač výškových frekvencí, funguje stejně jako Bass či Middle.
Ekvalizér tvořený ovladači rotačními může nahradit nebo doplňovat tzv.
grafický ekvalizér. U něj jsou jednotlivé slidery (tahové potenciometry) přiřazené daným frekvencím. Můžete se setkat s 5 i více pásmovými EQ.
Výše zmíněné ovladače se týkají preampu. Může se stát, že jsou společné pro všechny kanály, nebo jsou pro jednotlivé kanály zvlášť.
Volume – též někdy Level, ovladač určující hlasitost. U vícekanálových zesilovačů může být použito více Volume potenciometrů, aby se u každého kanálu dala hlasitost nastavit zvlášť.
Master Volume – ovladač určující celkovou výstupní hlasitost. Někdy se nazývá jen Volume nebo Level (to v případě, že aparát nemá samostatné ovladače hlasitosti pro každý kanál).
Většina současných aparátů disponuje ovladačem (Master) Volume. Starší aparáty ho ale nemusí mít, funkce gainu a volume je pak spojena jen do jednoho ovladače (většinou pojmenovaný Volume nebo Level). Pracuje tak, že spolu s hlasitostí zvyšuje i zkreslení.
Presence – tento ovladač funguje na úrovni koncového zesilovače a většinou nastavuje množství frekvencí, které odpovídají vyšším středům a výškám. Bohužel výrobci takto někdy označují i potenciometry ovládající jiné funkce.
Resonance – též někdy Depth, to samé jako Presence, jen ovládá basové frekvence
Reverb – má-li zesilovač zabudovaný reverb, tento potenciometr ovládá jeho úroveň
II. Spínače – tedy vše, co se dá mačkat
Power – případně On/Off, zapíná aparát, v případě lampových aparátů umožní nahřívání elektronek.
Standby – mají ho jen lampové aparáty, připojuje anodové napětí elektronek, až po jeho zapnutí je možné hrát.
Channel – přepínání kanálů, nese různá označení, například OD, Drive, Crunch, Lead apod.
Bright – spínač pro jakési „rozjasnění“ zvuku, přidává vysoké frekvence.
Contour – spínač upravující ekvalizaci tónu, většinou potlačuje středy a zesiluje výšky a basy, může mít ale i jinou funkci, například zesílení nižších středů. Někdy nahrazován spínačem Shape.
Boost – zesílení signálu, přidání gainu, ve výsledku v závislosti na nastavení může zvuk udělat více „nakřápnutý“ nebo zesílit zkreslení.
Mid Boost – přidává na středových frekvencích
III. Konektory – teda kam co zapojit
Input – vstup pro kabel jdoucí z kytary, aparát může mít jeden, nebo dva. Pokud jsou dva, bývají nejčastěji označeny jako Low a High. Mají mezi sebou několika decibelový posun v gainu, což oceníte, pokud máte příliš silné nebo příliš slabé snímače vzhledem ke zkreslení, jaké chcete získat. Někdy se můžete setkat s dvojicí vstupů Normal a Bright. Vždy jde o 6,3 mm Jack.
Aux-In – někdy CD Input, mp3 Input apod, vstup sloužící k připojení externích zařízení. Nemá vlastní regulaci volume, takže je třeba hlasitost regulovat na samotném zařízení. Mívá podobu RCA (cinch), 6,3 mm Jack nebo 3,5 mm Jack konektorů.
Phones Out – sluchátkový výstup, většinou 6,3 mm Jack nebo 3,5 mm Jack konektor, většinou otázka spíše levnějších tranzistorových aparátů.
Line-Out – linkový výstup, slouží k připojení k nahrávacím zařízení, mixpultům a podobně. U lepších zesilovačů má i ovladač hlasitosti a přepínač pre-/post-EQ (jestli se signál bude brát před, nebo za ekvalizérem). Může být v provedení 6,3 mm Jack nebo XLR.
FX Loop Send a Return – vstup a výstup efektové smyčky, tedy místa, kam můžete zapojit efekty, které chcete mít až za zkreslením. Jde o 6,3 mm Jack konektory.
Speaker Out – výstup pro připojení reproduktoru či reproboxu, většinou jde o 6,3 mm Jack konektor, poslední dobou se začínají více používat i tzv. Speakon konektory.
Footswitch – konektor pro připojení nožního spínače, může mít podobu 6,3 mm Jack konektoru či i nějaké speciální zdířky. Footswitchem se dají ovládat různé funkce aparátu, většinou jde o přepínání kanálů, aktivaci reverbu či efektové smyčky, boost a další.
Tuner-Out – výstup pro připojení ladičky
MIDI-In a –Thru – konektory pro propojení s MIDI ovladači, setkáte se s nimi na dražších aparátech
IV. Výbava zesilovače – tedy co vše může umět kromě hraní
Počet kanálů – tento bod je zde spíše „pro forma“. Aparáty, v závislosti na konstrukci předzesilovače, můžou mít různý počet kanálů. Kanály se nejčastěji myslí různé zvuky, které lze nějaký způsobem přepínat, buď spínačem na aparátu nebo footswitchem. U některých aparátů můžou mít zvuk totožný a lišit se jen v hlasitosti. Nejjednodušší aparáty mají 1 kanál, většina disponuje dvěma (čistý a zkreslený). Existují samozřejmě i vícekanálové zesilovače a komba.
Footswitch – byť se může zdát, že jde o automatickou věc, ne každý aparát umožňuje přepínání kanálů a spínání jiných funkcí pomocí FS.
Reverb – velmi často se vyskytující zabudovaný efekt (u vintage aparátů můžete nalézt ještě tremolo). Kvalitní aparáty obsahují pružinové reverby.
DSP procesor – aneb digitální signálový procesor, jde vlastně o jakýsi digitální multiefekt zabudovaný v aparátu. Kvalita efektů a možnosti jejich nastavení bývají diskutabilní, záleží na konkrétních modelech.
Efektová smyčka – aneb FX Loop, jde o místo za předzesilovačem, kam můžete zapojit efekty, které mají být umístěny až za zkreslením. Existují dva typy: sériová (veškerý signál prochází přes smyčku) a paralelní (signál se rozdělí, část jde přímo do powerampu, část prochází přes smyčku, poměr lze nastavit). Paralelní smyčka je vlastně rozšířením smyčky sériové a může se většinou nastavit tak, aby fungovala stejně jako smyčka sériová. Který typ je vhodnější, to záleží na použitých efektech a vkusu kytaristy. Hi-end aparáty mohou mít smyček i více.
MIDI ovládání – ovládání aparátu pomocí MIDI ocení zejména zkušení hráči se složitější aparaturou a efekty, týká se dražších aparátů.
Výstup na externí reprobox – čistě věc komb, umožňuje připojení přídavného reproduktoru. Výsledkem je vyšší zvukové pokrytí prostoru a pocitově větší „tlak“.
Power switching – některé, a to zejména lampové, aparáty umožňují snížit výkon. Většinou na polovinu, někdy i (přibližně) na čtvrtinu nebo osminu. Vhodné na domácí cvičení, případně pokud je zesilovač potřebujete mít „vytavený“ i při nižší hlasitosti.
Mute – možnost ztlumit zvuk aparátu na nulu, vhodné například při ladění
Část první – Konstrukce aparátu, aneb z čeho se vlastně skládá
